Téměř dvě třetiny mladých Evropanů se podle Evropské komise častěji než jedenkrát týdně setkávají s falešnými zprávami. Škody, které úmyslné šířené lži mohou napáchat, jsou přitom čím dál větší. Řada lidí jim totiž uvěří. „Síla dezinformací je v dnešní době i o tom, že je velmi těžké je rozeznat od seriózních zpráv,“ vysvětlila Kristína Blažeková z organizace Zvol si info.

Přednáška na vysoké škole. Ilustrační snímek
Slovensko trápí odliv mozků. Tisíce mladých studují v zahraničí, často v Česku

A potvrzují to i analytici. „Zatímco v roce 2018 bylo 67 procent obyvatel Česka přesvědčeno, že dokážou v mediálním prostoru rozeznat dezinformace, minulý rok tento podíl klesl na 56 procent. V eurounijním srovnání se pak jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu,“ uvedl analytik projektu Česko v datech Milan Mařík.

Na sousedním Slovensku si v tomto věří víc. Že dezinformace odhalí, si myslí 70 procent tamních obyvatel. V obou zemích ale mají podle expertů lživé zprávy významný vliv.

Jak jsou obyvatele států EU sami dle vlastního hodnocení schopni rozeznávat dezinformace.Jak jsou obyvatele států EU sami dle vlastního hodnocení schopni rozeznávat dezinformace. Kliknutím zvětšíte.Zdroj: Eurobarometer 2022

Podle poradce premiéra pro boj s dezinformacemi Miloše Gregora z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se dezinformátoři snaží mimo jiné podkopat důvěru v právní stát i Evropskou unii.

Právě Unie je přitom v tomto ohledu velmi zranitelná a lidé jsou k dezinformacím o ní dle dalšího odborníka Otta Eibla náchylnější. „Je to proto, že v České republice a na Slovensku je informovanost o Unii nízká. Toho zneužívají i politici,‘‘ vysvětlil politolog z Masarykovy univerzity.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
Česko je blíž systému záloh, Slováci za dva roky vrátili přes miliardu obalů

Za nepravdivý se dá označit například výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Evropská komise jsou nikým nevolení úředníci. Předsedu Evropské komise volí hned po volbách Evropský parlament. Kandidáta přitom navrhuje Evropská rada, která je tvořená hlavami států a vlád Unie, s ohledem na výsledek evropských voleb. Parlament musí schválit nového předsedu Komise absolutní většinou. A následně prověřuje i všechny kandidáty na komisaře.

Článek vznikl jako součást projektu Přeshraniční česko-slovenský storytelling, při němž se studentky Masarykovy univerzity a jejich kolegyně - studentky či absolventky slovenských univerzit zabývaly aktuálními tématy spojenými s Českou republikou, Slovenskem a jejich pozicemi v Evropské unii.

Podobně pak lze hodnotit třeba výrok předsedy slovenského hnutí KDH Milana Majerského o tom, že Poláci čerpali eurofondy na 102 a půl procenta s tím, že Evropská unie jim to doplnila od zemí, které nedokázaly čerpat.

Toto tvrzení vyvrátil takzvaný fact-checkingový portál Demagog.sk. Podle něj extra zdroje Polsko získalo z programu REACT-EU ke zmírnění dopadů pandemie covidu-19, nikoli z nevyčerpaných eurofondů jiných zemí.

Tuhý boj

Vedle portálů, jako je zmíněný Demagog, různých neziskových oganizací a dalších institucí se proti dezinformacím snaží bojovat právě i orgány Evropské unie. Kromě několika iniciativ vypracovaných Komisí, se klade důraz také na vzdělávání. „Učitelé a pedagogové jsou pro mladé lidi jedním z nejdůležitějších vzorů a je velmi důležité, aby byli vyškoleni v tom, jak svým svěřencům pomáhat rozlišit, co jsou zprávy a co jsou dezinformace,“ informoval komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Ilustrační snímek
Vládní boj s dezinformacemi není dostatečný, myslí si dvě třetiny Čechů

Jeho slovy se lze inspirovat v jednotlivých zemích, které podobný boj svádějí uvnitř svých hranic. Například v České republice podle politologa Gregora politici v minulosti tento problém zanedbávali.

Za dezinformaci je podle Evropské komise považována ‚‚prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody.‘‘

„Nynější vláda se snaží více pracovat s odděleními jako je například Centrum proti hybridním hrozbám. Můžeme vidět snahu o strategickou komunikaci a o propojování jednotlivých oddělení, které se strategické komunikaci nebo boji s dezinformacemi věnují,“ sdělil odborník. I současné vedení země by ale dle něj mohlo dělat víc.

S tím zároveň souhlasí i většina Čechů. Téměř dvě třetiny z nich si totiž dle červnového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas myslí, že kroky státní správy v boji proti dezinformacím jsou nedostatečné.

Před volbami

Na sousedním Slovensku jde také o palčivý problém. Šíření dezinformací je spolu s kybernetickými útoky podle tamního ministerstva zahraničí nejvýraznějším projevem takzvaného hybridního působení v zemi.

Ministerstvo vnitra kvůli tomu už v roce 2021 iniciovalo přípravu národního projektu Zvýšení odolnosti Slovenska vůči hybridním hrozbám pomocí posílení kapacit veřejné správy se zapojením dalších čtyř partnerů. Součástí projektu bylo i založení Centra boje proti hybridním hrozbám.

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie
Účast při eurovolbách? Češi a Slováci jsou nejhorší. Mohou za to i školy

Další výrazný milník loni v březnu znamenalo schválení Akčního plánu koordinace boje proti hybridním hrozbám vládou SR. Ani tak se ale nepodařilo působení dezinformátorů v zemi výrazně oslabit. Alespoň ne před nedávnými parlamentními volbami, jimž předcházelo například video lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky, který lidem oznamoval, že zdraží pivo. Jednalo se totiž o podvrh vytvořený za pomoci umělé inteligence.

Tento a mnoho dalších podobných případů nejen ze Slovenska a České republiky potvrzují právě to, že umožnit lidem vyznat se v dnešním informacemi přehlceném světě je výzva, kterou budou muset vlády i nadnárodní instituce ještě intenzivně řešit.

VERONIKA NOVÁKOVÁ
VERONIKA SZABOVÁ