"Chtěla bych vyjádřit plnou solidaritu s Českou republikou s ohledem na nezákonné jednání Ruské federace. Naše bezpečnostní složky jsou již v kontaktu s úřady v Praze, aby plně spolupracovaly na vyšetřování," napsala Zacharievová na twitteru.

Na výbuchu skladu ve Vrběticích se podíleli Rusové. Vše o tématu čtěte ZDE

V sobotu 17. dubna se rozhořela česko-ruská diplomatická roztržka, když Praha oznámila, že má důvodné podezření, že za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 byla ruská vojenská rozvědka GRU. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády a Moskva vzápětí označila za nežádoucí osoby 20 pracovníků českého velvyslanectví. Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".

Epicentrum výbuchu
Na výbuch ve Vrběticích bychom mohli být pyšní, domnívá se ruský expert

Jako projev solidarity s Českem vypovědělo ruské diplomaty Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ruského diplomata prohlásilo v pondělí za nežádoucí osobu i Rumunsko, ale jeho premiér Florin Citsu později upřesnil, že krok se nemusí nutně vykládat jako "solidární reakce". "Toto rozhodnutí bychom učinili tak jako tak. Nemá to co do činění s tím, co se děje v dalších zemích EU," uvedl ministerský předseda. Agentura AFP předtím vyhoštění označila za akt solidarity s Českem.

Minimálně část vybuchlé munice z vrbětického skladu podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat patřila společnosti EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva, který deníku The New York Times minulý týden přiznal, že dodával zbraně na Ukrajinu, a to i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. Akce ruské vojenské rozvědky GRU měla patrně zabránit vyzbrojování ukrajinské armády. EMKO dnes nicméně v bulharských médiích uveřejnila prohlášení, podle nějž firma při dvojici výbuchů ve Vrběticícíh o žádné své zboží nepřišla.

Otrava novičokem

Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho nervově paralytickou látkou novičok v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Členové této jednotky podle české vlády provedli také útok ve Vrběticích. Podle zjištění skupiny Bellingcat se Gebrev do hledáčku ruských tajných služeb dostal pravděpodobně proto, že jeho firma je jedinou mimo kontrolu Moskvy, která je schopna zajistit dodávky munice pro zbraně sovětské výroby.

Areál skladů ve Vrběticích
Prezidentovo tvrzení o detektoru lži není pravdivé, reaguje právník Imex Group

Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) minulý týden uvedla, že údajní ruští agenti byli v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení GRU s explozemi v Bulharsku. V říjnu 2014 zemřelo při jednom z výbuchů 15 lidí.

Bulharské úřady se dosud v souvislosti s případem omezily na obecnou deklaraci o spolupráci s Prahou, o možných souvislostech s Bulharskem nicméně mlčí. Dva poslanci z parlamentní strany Demokratické Bulharsko již minulou středu adresovali končícímu premiérovi Bojko Borisovovi písemné otázky ohledně možného zapojení ruských tajných služeb do výbuchů muničních skladů na bulharském území v posledních deseti letech. Mimo jiné se ptají, zda bulharské tajné služby měly informace o účasti cizích státních aktérů na těchto výbuších, uvedla dnes RFE/RL. Borisov na dotazy neodpověděl, neboť se neúčastnil posledních parlamentních interpelací. Neurčitě však oznámil, že "tento týden nastane ve věci další vývoj".