Procházka po lesích Vysočiny dnes nezřídka nabízí neradostný obrázek. Opakuje se zde tragédie, kterou známe z řady jiných částí Česka. Doslova před očima mizí nejen jednotlivé stromy, ale celé porosty. Nepůvodní smrkové lesy, oslabené dlouhými suchy, se nedokáží ubránit kůrovci. Dílo zkázy pak dokonávají silné větry, které vyvracejí, lámou či ohýbají přeživší stromy. Někde tak narážíme na nekonečné řady smutných pahýlů suchých stromů, jinde na rozsáhlé holiny nebo na celé lesy, z nichž zůstala jen prázdná „skořápka“ okrajových stromů – a nakonec mizí i ta.

A nejen to. Slunce odhalenou půdu vysouší v prach, mění se vodní režim, hrozí eroze. Návštěvníci marně bloudí krajinou, z níž zmizely stromy s turistickými značkami, a silnice jsou ničeny kolonami kamiónů se dřevem. V některých částech Vysočiny již můžeme hovořit doslova o katastrofě: snahy o opětovné zalesnění končí bezútěšnými řadami uschlých sazenic.
Škody za 11,6 miliardy
Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.
Vysočina za sto let
Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš vztah k lesům a krajině?
Co by vlastníci lesů měli dělat pro obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit? Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?
Debata odborníků
Na tyto a další otázky se pokusila odpovědět další debata z cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?".
Debata se konala osobně, v Malovaném sále, Muzeum Vysočiny Jihlava a bylo možné ji sledovat také online zda na webu Deníku nebo na Facebooku Deník.
Pro osobní účast se registrujte ZDE.
Debatu organizuje Evropská komise v ČR, EUROPE DIRECT Jihlava a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Partnerem debaty je Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, která je zapojena do projektu Přeshraniční řízení rizik v lesnictví | AT-CZ. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz

Hosty debaty byli Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí Duha, Jitka Meňházová, akademická pracovnice, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Ladislav Miko, Evropská komise, bývalý ministr životního prostředí ČR, Jan Sovák, lesní rada, KINSKÝ Žďár, a.s. Jiří Svoboda, ředitel, Lesní družstvo obcí Přibyslav.
Moderátorem debaty byl Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Máte-li jakýkoliv dotaz, obrátit se na nás můžete na e-mailu.
Café Evropa v DeníkuCafé Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.
Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.
Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.