Otázka zajištění dostupných energií pro nadcházející zimu se stala klíčovou otázkou, kterou řeší Evropská unie v těchto měsících. V mnoha zemích Evropy už vlády oznámily rozsáhlá opatření, která mají občanům i firmám pomoci se vypořádat s enormními cenami energií. 

Invaze Ruska na Ukrajinu má pro Evropu kromě bezpečnostního hlediska značný dopad také v energetické oblasti. V reakci na protiruské unijní sankce uvalené po invazi se totiž Rusko rozhodlo výrazně omezit množství plynu putujícího do Evropy a používá plyn jako zbraň proti Západu.

Čtyřicet procent plynu v EU bylo z Ruska

Země EU jsou však na ruském plynu závislé v průměru z více než 40 procent, v případě Česka se pak jedná téměř o úplnou závislost. S blížící se zimou se tak členské země musí potýkat s otázkou, jak zabezpečit dostatečné množství plynu pro potřeby domácností i průmyslu. Česko se z tohoto důvodu rozhodlo pronajmout dodatečné zásobníky plynu v Nizozemsku a také se snažilo zajistit si dovoz plynu z jiných zemí, například z Kataru.

Café Evropa: Co čeká EU v současné nelehké době?
VIDEO: Co vyplývá z projevu o stavu EU? Zlevní nám Unie energie?

Pod českým předsednictvím v Radě EU také vzešel plán evropské solidarity, jehož cílem je dobrovolné snížení spotřeby plynu členských zemí o 15 porocent ve srovnání s předchozími roky. Omezené množství plynu proudícího do Evropy má za následek také raketový růst cen energií, které jsou několikanásobně vyšší než v předchozích letech. Nejistota, zda bude v zimě čím topit a vysoké ceny energií se tak stávají jednou z velkých obav občanů pro nadcházející měsíce.

Mnoho otázek zůstává

Dokáže si Česká republika sama zajistit dostatečné množství zemního plynu pro potřeby domácností a průmyslu? Bude nutné omezit vytápění během zimních měsíců? Je reálné, aby nedostatek plynu negativně postihl český průmysl? Snižuje Česká republika, potažmo celá Evropská unie, svou závislost na ruském plynu? Jak efektivní může být systém evropské solidarity, pokud bude fungovat na dobrovolné bázi? Jaký vývoj může nadále mít cena energií? Pomůže vláda nějakým způsobem občanům, které postihne výrazné zdražení energií? Mohou sami občané udělat něco pro to, aby za energie platili méně?

Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět další díl Café Evropa s názvem: „Dodávky a zásoby plynu pro Evropu – budeme mít v zimě čím topit?“

Hosty byli:

  • Martin Jirušek, odborný asistent, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
  • Lenka Kovačovská, expertka na energetiku, bývalá výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu
  • Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP

Moderátorkou debaty je Helena Truchlá, České zájmy v EU. Debatu organizuje Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz.

Café Evropa v DeníkuCafé Evropa v DeníkuZdroj: DeníkCafé Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.