Jako první zemi v Evropské unii bude Polsku stržena z dotací EU nezaplacená pokuta soudu EU ve výši přes miliardu korun, kterou za pokračování v dolu Turów odmítá přes opakované výzvy zaplatit polská vláda. Evropská komise proto oznámila, že peníze Polsku prostě strhne z peněz, které měly být Varšavě vyplaceny z Evropských fondů. Není to vůbec ojedinělý případ sporů Polska a EU.

V posledních letech se vztahy mezi Polskem a Evropskou unií značně zkomplikovaly, a to především kvůli krokům polské vlády, které podle mnoha evropských představitelů podkopávají společné celoevropské hodnoty. Jedním z nejproblematičtějších z nich je soudní reforma, která podle Soudního dvora EU likviduje nezávislost polské justice.

V návaznosti na to pak polský Ústavní soud zpochybnil nadřazenost unijního práva nad tím polským, ke které se přitom Polsko zavázalo při svém vstupu do Unie v roce 2004.

Zpochybňování orgánů EU

Polsko také zlikvidovalo veřejnoprávní média a útočí i na ta soukromá, která nejsou vládě po vůli.

Kontroverze způsobily také kroky týkající se omezování svobody medií a také v oblasti sociálních témat, jako například téměř úplný zákaz potratů nebo kritika od předsedy vládnoucí strany Jarosława Kaczyńského směrem k LGBTIQ+ osobám. 

Negativní postoje k LGBTIQ+ osobám vyústily také ve vznik tzv. „zón bez LGBT“, které vytvořily některé polské obce. Tyto kroky jsou Evropskou unií považovány za ohrožení základních lidských práv a demokratických hodnot a porušení základů právního státu. Polsko naopak považuje kritiku EU a na ní navázané kroky za narušení národní svrchovanosti.

Polexit?

Jaké kroky EU činí ve vztahu k Polsku a měla by zakročit tvrdším způsobem? Nebyl by takový zákrok přílišným zásahem do národních pravomocí? Jaké nástroje může EU proti Polsku použít a jakou roli v dané situaci hraje polský národní plán obnovy? Čeho vlastně chce polská vláda dosáhnout? Odrazí se spor mezi Polskem a Evropskou unií na česko-polských vztazích, které jsou v současnosti napjaté především kvůli dění ohledně dolu Turów? Jak reálný je Polexit – vystoupení Polska z EU?

O tom, jak vážné tyto kauzy jsou a zda ohrožují samotné členství Polska v EU bylo letošní první Café Evropa. Hosty debaty byli Petr Janyška, nezávislý publicista, odborník na Polsko, bývalý diplomat, Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a Starostové, EPP, Barbara Zmušková, editorka, Euractiv.sk. Moderátorem debaty byl Luboš Palata, evropský editor Denik.cz. 

Debatu "Polsko versus EU – kam kráčí polská vláda?"organizuje Evropská komise v ČR, Kancelář evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz.

close Café Evropa v Deníku info Zdroj: Deník zoom_in Café Evropa v Deníku Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.