Podle Světového potravinového programu OSN se za posledních pět let zvýšil počet lidí, kteří mají tak špatný přístup k potravinám, že je bezprostředně ohrožen jejich život nebo živobytí, ze 108 na 193 milionů. Mezi hlavní příčiny potravinové krize patří extrémní výkyvy počasí v podobě vln veder a záplav a ekonomické šoky související s pandemií COVID-19. Téma globální potravinové bezpečnosti přinesla do popředí také aktuální ruská invaze na Ukrajinu.

Ta urychlila trend zvyšování cen potravin, které již v roce 2021 byly vyšší než za posledních deset let. Ruská agrese odhalila vzájemnou propojenost a slabosti globálních potravinových systémů, což má vážné důsledky pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Dle některých názorů dokonce současná situace připomíná 30. léta 20. století, kdy sovětské úřady zabavily úrodu na Ukrajině, což vedlo k hladomoru, při němž zemřely miliony lidí.

Okupanti kradou ukrajinské obilí

V současné době zabavuje Rusko na okupovaných územích Ukrajiny kromě zemědělských strojů i zásoby obilí, jehož značnou část Ukrajina vyváží. Své vlastní exportní zásoby potravin využívá Rusko jako formu vydírání, kdy zadržuje dodávky za účelem zvýšení cen nebo získání politické podpory.

Loď ruského námořnictva
Mnoha zemím hrozí hladomor. Rusko prý používá potraviny jako válečnou zbraň

Významná část ukrajinské produkce potravin je v současné době vyřazena ze světových trhů. Ukrajina tradičně vyváží 52 procent světového slunečnicového oleje, tedy nejvíce na světě, a nezanedbatelné množství kukuřice, pšenice nebo řepky.

Rusko však zničilo a zablokovalo několik ukrajinských přístavů podél Černého moře, čímž blokuje ukrajinský vývoz. Jako jednou z možných alternativ vývozu obilí se jeví železniční cesta přes Polsko, avšak ta může nahradit pouze okolo 10 procent pšenice.

Růst cen pšenice i olejů

Ceny pšenice, dalších obilovin a některých rostlinných olejů prudce vzrostly. To poškozuje zejména chudé v mnoha afrických a blízkovýchodních zemích. Právě země Blízkého východu a Afriky, které jsou do značné míry závislé na dovozu pšenice z Ruska a Ukrajiny, jsou vystaveny zvýšenému riziku podvýživy, extrémní chudoby a sociálních nepokojů.

Na vývozu pšenice z Ukrajiny jsou nejvíce závislé africké země Somálsko, Tunisko, Gambie, Libye a Mauritánie. V těchto zemích však kromě hladomorů hrozí i politické nepokoje v souvislosti se zdražováním. Ke zhoršení situace by také mohla přispět protekcionistická opatření některých zemí jako je např. Indie, která zavedla zákaz exportu sklizně. Takové kroky by tak mohly ještě více přispět k nedostatku potravin, zejména v rozvojových zemí, které jsou na dovozu závislé.

Je EU potravinově bezpečná?

Jak řešit křehkost dodavatelských řetězců a ekonomik? Jak zvýšit jejich odolnost? Jakým způsobem může EU dojít k prevenci a předvídání příčin potravinových krizí? Jaké strukturální změny by země EU měly podporovat? Jak se k současné situaci staví G7? Jak bojovat proti protekcionistickým opatřením, které v souvislosti se současným nedostatkem potravin některé země zavádějí? 

Obilné silo u Siversku v Doněcké oblasti, které zničily ruské bomby
Bída a hladomor. Ruská agrese vyvolává krizi i na severu Afriky

Dá se předpokládat, že stejně jako v minulosti přijdou nepokoje v souvislosti s nedostatkem potravin? Jak jim čelit? Lze očekávat další migrační vlnu? Jakým způsobem by se měla EU proti další migrační vlně bránit? Jakým způsobem ji může EU zmírnit? Jakým způsobem lze donutit Rusko zastavit blokádu Černého moře? Jak je na tom Evropa a Česká republika v rámci potravinové bezpečnosti?

Na tyto a další otázky dnes od 17 do 18:30 odpovídal další díl Café Evropa, s názvem - Potravinová bezpečnost a válka na Ukrajině – bude dostatek potravin pro rozvojový svět? Debatu je možné vidět zde na webu, nebo na Facebooku Deníku.

Hosty debaty byli:

  • Hynek Roubík, vědecký pracovník, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Monika Tóthová, ekonomická expertka, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)

Moderátorem debaty byl Ondřej Houska, Hospodářské noviny.

Debatu organizuje Evropská komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz

Café Evropa v DeníkuCafé Evropa v DeníkuZdroj: DeníkCafé Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.