Vy jste byl přítomen na nedávném projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie. Jak jste hodnotil tu část, která se týkala právě svobody médií. Dokáže dnešní EU udržet v Unii svobodná média?
Byl jsem velmi potěšen, že se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve své zprávě o stavu Evropské unie zabývala i nezávislostí médií. Hovořila o ní v té části projevu, která se věnovala evropským hodnotám. 

V ní velmi zdůrazňovala, že Evropská unie není jen integrace postavená na ekonomické spolupráci, ale také integrace postavená na společných hodnotách. A mezi nimi není jen právní stát, ale i nezávislá média. 

To je pro mě jako pro bývalého ministra spravedlnosti velice důležité. Protože dnes v Evropské unii, v euroskeptických, či eurorealistických kruzích, všichni uznávají výhody hospodářské integrace EU, ale daleko složitější je debata o tom, do jaké míry má Evropská unie hájit hodnoty právního státu. A s touto debatou souvisí i nezávislost médií.

Je podle mě špatně, že mnozí evropští politici i političtí představitelé států EU to zpochybňují. Tvrdí, že se EU nemá plést do toho, co se děje s právním státem a médii v Polsku, nebo v Maďarsku a v dalších zemích.

Proto jsem rád, že v projevu předsedkyně Evropské komise zaznělo tak jasně, že naše integrace v EU není jen o ekonomických výhodách. Ale také o demokratických hodnotách, ochraně lidských práv, nezávislosti médií, právním státě, o kvalitě a funkčnosti demokracie. A demokracie nebude kvalitní, pokud zde nebudou nezávislá média.

Takže tady nejde o to, že by se Evropská komise stavěla na stranu novinářů?
Svobodná média jsou především nutná pro Evropany, pokud chtějí, aby evropská demokracie přežila. Protože demokracie bez nezávislých médií a funkční a nezávislé justice není možná.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová by měla příští rok navrhnout směrnici EU na ochranu médií. Je něco takového nutné a pomůže to?
Já tento záměr podporuji. Záleží samozřejmě i na tom, jak konkrétně bude tato směrnice vypadat. Nesmí přitom být ani příliš podrobná a kazuistická, aby byla aplikovatelná na všechny členské státy EU a na druhé straně by neměla být ani příliš bezzubá. Místopředsedkyni Komise Věře Jourové v tom držím palce a jsem připraven ji v tom podporovat, protože to určitě nebude jednoduché. Jak její prosazení, tak to, aby byla efektivně implementována do právních řádů členských států. To vidíme i u debaty o právním státě, kde je pro mě překvapivé, kolik lidí zpochybňuje, že je tuto hodnotu třeba efektivně hájit.

Měla by se podle vás tato směrnice věnovat i českému případu, kdy je premiér Andrej Babiš prostřednictvím svěřeneckých fondů nadále vlastníkem klíčových médií v České republice?
Ano, to je myslím jeden z těch případů, kterých by se měla tato směrnice týkat a já věřím, že je neopomine.

Co v tom může udělat Evropský parlament. Tam myslíte, že taková směrnice získá jednoznačnou podporu?
Očekávám, že to získá podporu u velkých klíčových frakcí, které mají proevropskou orientaci, včetně hodnot jako je nezávislost médií. Proto čekám podporu jak v mé Evropské lidové straně, tak u sociálních demokratů a socialistů. A myslím, že podporu to získá i u liberálů. Naopak si myslím, že to velmi narazí u frakcí, které mají zdrženlivý, nebo negativní vztah k evropské integraci. Tam bude tato debata hodně emotivní. Budou tvrdit, že zasahujeme do působnosti jednotlivých národních států, že to je něco, co je nepřijatelné. Něco podobného zažíváme i při debatě o právním státu.

A jak to vidíte mezi členskými státy EU?
Myslím, že tam to bude složité. Zvláště zástupci těch vlád, které mohou mít s takovouto evropskou směrnicí problémy, Poláci, Maďaři, Slovinci a možná po říjnových volbách i my Češi - uvidíme, jakou budeme mít vládu v té době. Takže čekám, že u těchto států to může narazit. Ale věřím, že většina Evropy, většina v Evropském parlamentu, si je vědoma toho, že snaha chránit svobodu médií není zásahem do suverenity jednotlivých členských států, ale je to ochrana jedné z hodnot evropské integrace.

Největší pozornost se ohledně svobody médií soustřeďuje na střední Evropu. Jak je na tom Maďarsko s Polskem? Tam už jde o nápravu současného „nesvobodného stavu“ zvláště pokud se jedná o veřejnoprávní média?
Situace v Polsku a Maďarsku je nejhorší. V poslední době čelí podobnému ataku média ve Slovinsku, například pokud jde o tamní tiskovou agenturu. V Polsku a Maďarsku už veřejnoprávní média už fakticky mají podobu státních médií, čímž je ovlivněna nezávislost informací ve zpravodajství – kdo vládne, tam má vliv na obsah. Tato situace navíc dále graduje. Stačí se podívat na zákon, který byl schválen v Polsku, který omezil možnost vlastnit média v Polsku. Je to atak vůči tamní významné nezávislé televizi, jíž vlastní americká společnost. Je vidět že útoky na nezávislá média pokračují a i proto je evropská směrnice důležitá. Polsko a Maďarsko budou ale evropskému tlaku na obnovení nezávislosti veřejnoprávních médií vzdorovat. Jak vidíme u debat kolem právního státu je náprava složitá. A tady to bude ještě složitější.

Vy jste zmínil především Polsko, ale v Maďarsku, kde jsou téměř zlikvidována i soukromá nezávislá média, je situace ještě asi složitější?
Ano, tak to je. Nechci hodnotit, zda je horší Polsko nebo Maďarsko, Obě tyto země mají s nezávislostí médií vážný problém.

Pokud jde o Česko, podařilo se podle vás přes tlak „koalice“ ANO, SPD a KSČM uhájit nezávislost veřejnoprávních médií?
Ani situace v Česku není jednoduchá. V žebříčku nezávislostí médií, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic jsme výrazně, o mnoho míst klesli až někam do páté desítky zemí, takže jsme si výrazně pohoršili.

Je to dáno především tím, že nejdůležitější politik v Česku, premiér Andrej Babiš, vlastní velký mediální dům a že zde probíhá i útok na veřejnoprávní média. Stačí se podívat na to, kdo byl
v poslední době zvolen do kontrolních rad veřejnoprávních médií. To jsou dva nejkřiklavější důvody, proč se Česko takto propadlo. Nemůžeme dnes tvrdit, že nezávislost médií není problém České republiky. Bohužel je.

Pokud jde ale o stav veřejnoprávních médií, tu se přece jen podařilo v Česku ještě uhájit?
Mám pocit, že se to ještě podařilo, že česká veřejnoprávní média ještě nezávislá jsou a nemám pocit, že by docházelo k ovlivňování obsahu a kvality zpravodajství. Ale pokud tlak posledních let bude dál sílit, tak jsme jen krok od toho, aby se to změnilo. Jsme na velmi tenké hranici. Pokud říjnové parlamentní volby přinesou vítězství demokratické opozici, tak se situace vrátí k normálu plně nezávislých veřejnoprávních médií. 

Pokud ale získá většinu Babišovo hnutí ANO, komunisté a Svoboda a přímá demokracie, tak ten útok na veřejnoprávní média bude pokračovat. A opravdu se můžeme dočkat stavu, kdy i česká veřejnoprávní média nebudou informovat nezávisle.

Dá se tedy říci, že říjnové volby rozhodují i o nezávislosti českých veřejnoprávních médií?
Ano. Tyto volby jsou i nezávislosti veřejnoprávních médií, což je věc, která je zásadní pro přežití demokracie. A voliči by si měli uvědomit, že jde o jedno z vůbec nejdůležitějších témat.

Evropská unie tvrdě tlačí na trvající střet zájmů premiéra-oligarchy Andreje Babiše při přijímání unijních dotací. Ale není stejným problémem střetu zájmů Babišovo vlastnictví velké části médií?
Já doufám, že i v rámci debat o nové směrnici na ochranu nezávislostí médií se toto téma více otevře. Je to téma, které by se mělo ale řešit celoevropsky. Evropská unie by to měla řešit.Toto téma by mělo být v rámci řešení střetu zájmů Andreje Babiše určitě na stole.

ANALÝZA: Česká veřejnoprávní média jsou nejsvobodnější ve střední Evropě. Zatím

Evropská unie dala v řeči Ursuly von der Leyenové najevo, že si chce v příštím roce vedle dodržování právního státu posvítit i na dodržování svobody médií, především těch veřejnoprávních v zemích Evropské unie.

„Musíme se postavit těm, kteří ohrožují svobodu médií. Mediální domy – to není podnikatelská činnost jako každá jiná. Jejich nestrannost je životně důležitá. Evropa se proto neobejde bez právního předpisu, který tuto nestrannost zajistí. A přesně takový předpis o svobodě médií příští rok předložíme. Vždyť obranou svobody našich médií bráníme zároveň náš demokratický řád,“ uvedla ve svém projevu o stavu Evropské unie předsedkyně Evropské komise.

Největší problémy s dodržováním svobody médií mají v současnosti dvě unijní země – Polsko a Maďarsko. V Polsku došlo v minulých letech k likvidaci nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které vláda Práva a spravedlnosti označila za „státní“, zbavila se nezávislých novinářů. A podle názoru velké většiny analytiků polské mediální scény z nich udělala hlásnou troubu vládnoucí strany Právo a spravedlnost. 

Protože jsou však soukromá nezávislá média v Polsku poměrně silná, dostal státní ropný koncern PKN Orlen, v jehož čele stojí lidé, které tam nominovala polská vláda, za úkol koupit síť regionálních novin a vyměnit jejich vedení, což se také stalo.

Posledním velkým útokem na nezávislá média je „lex TVN“, který účelově mění zákon o médiích tak, aby americký vlastník musel vlivnou nezávislou zpravodajskou televizi TVN prodat, protože má být zakázáno, aby televizi vlastnila firma mimo Evropský hospodářský prostor.

Situace v Maďarsku je ještě výrazně horší, protože vedle veřejnoprávních kontroluje vláda a na ní napojení oligarchové a nadace i drtivou většinu soukromých médií.

Na Slovensku byla nezávislost veřejnoprávních médií zachována, ale jejich činnost komplikuje nedostatečné financování. Bývalý premiér a šéf nejsilnější vládní strany Igor Matovič chtěl po vítězství ve volbách v březnu 2020 vydávat „vládní noviny“, ale nakonec od svého záměru ustoupil.

Premiér Babiš vlastní významnou část médií

V České republice se podařilo přes zvolení některých představitelů navázaných na vládní moc do mediálních rad veřejnoprávních médií jejich nezávislost zatím udržet. Zvláště v posledních měsících však pouze za cenu bojkotu parlamentního hlasování o doplnění mediálních rad ze strany opozice. Tato situace se však po volbách nemusí opakovat a hnutí ANO si ve spolupráci s dalšími stranami, které jsou nakloněny zavedení polského a maďarského mediálního modelu v Česku, mohou velmi rychle nezávislost českých veřejnoprávních médií zlikvidovat.

Českou mediální situaci přitom už nyní komplikuje fakt, že premiér Andrej Babiše prostřednictvím svých svěřeneckých fondů kontroluje velkou část českého mediálního trhu, včetně třetího nejprodávanějšího deníku MF DNES, nebo druhého největšího zpravodajského serveru iDNES. 

Přestože Babiš by neměl mít na tato média podle českého zákona o střetu zájmů vliv, prostřednictvím lidí, které Babiš a jím pověřené orgány jmenovali do vedení těchto médií, si ho nadále udržuje. Je to velice jasně vidět i na informování těchto médií během vrcholící české předvolební kampaně.

Situace médií je ze zmíněných důvodů v Česku, Polsku a Maďarsku nyní zřejmě nejsložitější v celé Evropské unii.

Visegrad InsightVisegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií
Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU.
Zdroj: EU