Zatímco zvyšující se počet cizinců nevyvolává v Česku větší problémy a před koronavirovou krizí je dokonce české firmy aktivně vyhledávaly v zahraničí, azyl Česko téměř nedává. Ministerstvo vnitra, které žádosti posuzuje, uplatňuje vůči azylantům nejtvrdší přístup z celé Evropské unie. Zjistil to loňský celoevropský průzkum Eurostatu, podle něhož v Česku uspěje jen jeden z deseti žadatelů o azyl.

Celkový počet azylantů nebo lidí s dočasnou ochranou (tu dostávají lidé prchající z válečných oblastí) se tak rok od roku snižuje. Ze dvou tisíc čtyři sta v roce 2018 na současných asi dva tisíce padesát. Počet azylantů se drží už dva roky pod tisícovkou.

„V devadesátých letech dostávaly azyl v České republice tisíce lidí,“ uvádí Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Přístup, že my musíme být ti nejtvrdší, prosadili po roce 2015 čeští politici, kteří tím chtěli získat voliče,“ uvedl Rozumek v pořadu (S)ledujeme centra DOX a Deníku. „Mě to nejvíc mrzí u tak flagrantních případů, jako byli čínští křesťané. Ministerstvo vnitra jim azyl ani po letech neudělilo. My jsme jich 25 zastupovali u soudu a všech 25 soudních řízení vyhráli,“ říká Rozumek. Případ čínských křesťanů podle Rozumka ukazuje, že politické důvody rozhodují o tom, že ani zjevně oprávnění žadatelé o azyl ho nedostávají.

Česko jako zastávka

Ministerstvo vnitra pro Český rozhlas loni uvedlo, že problém tak častého zamítání azylů je v tom, že mezi žadateli je velké množství občanů Ukrajiny nebo Gruzie. Těm jsou azyly v drtivé většině případů zamítány. Část žadatelů také v Česku podá žádost o azyl, ale pokračuje v cestě do Německa.

Podle statistiky, kterou nedávno vydala společnost Člověk v tísni, dvacet procent azylantů tvoří občané Sýrie. Počet žádostí Syřanů však od migrační krize před pěti lety velmi výrazně poklesl.