Kliknutím zvětšíteČesku loni vzrostl dluh vůči hrubému domácímu produktu o 4,2 oproti roku 2020. To je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejvíce ze všech zemí Evropské unie. „Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ uvedl šéf kontrolorů Miloslav Kala. Schodek státního rozpočtu loni vzrostl na téměř 420 miliard korun, a byl tak o 54 miliard vyšší než dosud nejhorší deficit z roku 2020.
Spolu s tím ale Česku rostou náklady na obsluhu tohoto dluhu. Na úrocích a poplatcích tak muselo loni zaplatit přes 42 miliard korun. Ministerstvo financí přitom předpokládá, že tato částka v příštích letech ještě poroste. „Zatímco loni jsme za splátky a úroky z dluhu zaplatili cca 40 miliard korun, letos už 50 miliard korun a za tři roky možná až 80 miliard korun ročně,“ uvedl úřad.
To jsou podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka neproduktivně vynaložené peníze. „Nevyužili jsme éru nízkých úrokových sazeb, kdy jsme si mohli půjčovat i se záporným úrokem. Tehdy jsme si mohli půjčit více,“ doplnil.
V současné době se úroky pohybují kolem pěti až šesti procent. Současně ale Česko trápí více než sedmnáctiprocentní inflace. „Dluh znehodnocujeme inflací, takže se bude splácet snadněji,“ míní ekonom.
Státy si chybějící peníze nejčastěji zajišťují vydáváním dluhopisů, které je investorům potřeba splácet i s úroky. Dluhopisy kupují hlavně zahraniční investoři, zejména pak banky, ale do dluhopisů investují i soukromníci, kteří mají volné prostředky.
Mandatorní výdaje
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už avizoval, že bude chtít další zadlužování přibrzdit. Podle něho musí být pro příští rok i navzdory válečným výdajům schodek budoucího státní rozpočtu pod 280 miliardami korun. Do konce volebního období pak deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu, čímž by Česká republika plnila kritérium Evropské unie.
Bude to mít ale těžké. Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že lepšímu výsledku brání vysoký podíl takzvaných mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Tedy peněz, které musí stát vyplácet ze zákona, což jsou například důchody nebo platy zaměstnanců veřejného sektoru či výdaje na armádu. Tyto výdaje loni podle kontrolorů pohltily téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbylo jen 95 miliard na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic.
„Bez zásadní reformy těchto výdajů – počínaje omezením agend zabezpečovaných státem –, bez razantního zefektivnění, zrychlení a zeštíhlení státního aparátu a bez reforem všech systémů, včetně sociálního a zdravotního, nelze veřejné rozpočty zkonsolidovat. A to ani v dobách ekonomického růstu,“ upozornil Kala.
Česko přesto nebude mít problém si v nejbližší době půjčovat další peníze. Patří totiž mezi země Evropské unie s nejnižším zadlužením a věřitelé v něm mají důvěru, že se jim peníze vrátí. „Ještě nám dlouho půjčovat budou. Ale není v pořádku, že úroky platíme další půjčkou,“ dodal Křeček.
5
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
