Bylo to víc než jasné gesto. Na červencový neformální summit ministrů spravedlnosti Evropské unie v Praze poslalo Polsko jen svého náměstka. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro se do Prahy nedostavil. Vyhnul se konfrontaci s evropskými kolegy a otázkám novinářů, jak je to s nezávislostí polských soudů. Přitom se zdálo, že se právě v otázce nezávislosti polského soudnictví blýská na lepší časy.

Polský parlament přijal návrh prezidenta Andrzeje Dudy, který zrušil stávající disciplinární komise, volené vládní většinou v parlamentu. Ty mohly soudce šikanovat za postoje v rozporus politikou kabinetuv čele s Právem a spravedlností. Evropská komise za to měla odblokovat plán obnovy EU, z něhož má Polsko čerpat celkem bilion korun.
Tyto peníze Polsko, které přijalo několik milionů ukrajinských uprchlíků a Ukrajinu i jinak mohutně podporuje, nutně potřebuje.
Jenže proti tomu, co by se dalo nazvat kosmetickou úpravou, protestoval Evropský parlament. Za pouhý první krok to považuje i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Polská vláda to naopak pokládá za poslední možný ústupek. Podle týdeníku Der Spiegel se Jourová dostala do konfliktu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která chce peníze z fondu Polsku uvolnita doufat v další dobrou vůli Varšavy.
Česko vyjednavačem
V Polsku se mezitím rozpoutal konflikt mezi umírněnou skupinou kolem premiéra Mateusze Morawieckého, jež kompromis prosadil a radikály kolem ministra spravedlnosti a autora soudní reformy Zbigniewa Ziobra. Ten označil nevyplacení peněz z fondu obnovy za protipolský komplot Německa a odmítá, že by Leyenová byla na straně Varšavy. „Polsko bylo okradeno a hlavní roliv tomto drancování hraje německá politika, němečtí politici, s Němkou von der Leyenovou v čele,“ uvedl Ziobro.

Premiér Morawiecki Ziobra a další radikální hlasy odmítá a tvrdí, že peníze z fondu obnovy budou Polsku přece jen vyplaceny. Česko, v čele s Polsku nakloněnou vládou Petra Fialy, by jako předsednická země chtělo spor urovnat.