V současné době má Česko k dispozici v Hamburku dvě přístavní území - Saalehafen a Moldauhafen. Už od příštího roku se však „český“ přístav může přestěhovat do jiné části hamburského kotviště – do Kuhwerder Hafen. Ten je mnohem lépe přístupný, navíc zde zvládnou kotvit lodě s až jedenáctimetrovým ponorem a námořní plavidla.

Přístav v Hamburku, ilustrační foto.
Místo dvou přístavů v Hamburku jen jeden. Česko vyjednává o přístupu k moři

Nejedná se pouze o stěhování. V novém kotvišti je potřeba vybudovat například infrastrukturu, ale také manipulační plochu terminálu či jeho protipovodňovou ochranu. Náklady se odhadují na 2,5 miliardy korun. A právě otázka investic, tedy co konkrétně bude muset vybudovat na své náklady Česko a co naopak zaplatí město Hamburk, jsou předmětem jednání. „Momentálně se ještě rozpracovává technická koncepce přístavu, ze které výše investičních nákladů vyplyne,“ reagoval mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. Zároveň zdůraznil, že na investicích do nového přístavního území se bude spolupodílet i německá strana.

Investice mají být na základě dohody rozděleny do dvou etap. Už v první fázi přitom má v novém přístavním území fungovat překládka zboží s možností využívat vlečkové koleje.

„V rámci druhé fáze se pak počítá i s možností odbavování námořních plavidel, a to v návaznosti na uskutečnění nutných sanačních prací na přilehlé nábřežní hraně, která bude využívána vnitrozemskými plavidly i námořními plavidly se zaměřením na pobřežní námořní plavbu. Současně bylo dohodnuto, že budou zahájeny práce na přípravě smluvního řešení v souvislosti s nově pronajatým územím, a to jak v rovině mezinárodně-právní, tak i formou takzvané pachtovní smlouvy,“ popsal Medelský. Jednání budou pokračovat v říjnu v Praze.

Výhodnost směny potvrdila i studie zpracovaná Ředitelstvím vodních cest České republiky. Podle ní umožní rychlejší a levnější vnitrozemskou přepravu po Labi. „Zboží dovezou námořní lodí do přístavního území, kde se vyloží a naloží na říční lodě a naopak. Tento způsob manipulací je ekonomicky výhodný a rentabilní,“ popsal mluvčí ředitelství Jan Bukovský.

Nový přístav pomůže i českým rejdařům. „Mít vlastní přístup k moři může být pro Česko strategické rozhodnutí. Saalehafen a Moldauhafen už svými parametry dnešnímu stavu neodpovídají,“ komentoval jednání už dříve jednatel Evropské vodní společnosti Lukáš Hradecký.

Vizualizace plánovaného přístaviště v Kroměříži.
Po Baťově kanálu až do Kroměříže. Pomůže průplav i nové přístaviště

Přístavní území Saalehafen a Moldauhafen získalo do své správy tehdejší Československo na základě dodatku k Versaillské mírově smlouvě z roku 1929, a to na dobu 99 let s padesátiletou opcí. Obě území nyní obhospodařuje německá logistická firma, která za to Česku posílá roční provizi zhruba 5,3 milionu korun.

V Hamburku má Česko ještě jedno přístavní území, a to v lokalitě Peutehafen. Na rozdíl od Saalehafenu a Moldauhafenu jej Česká republika vlastní od konce dvacátých let minulého století, kdy jej koupilo Československo.