Česko v Evropě prohrává. Nedokáže prosadit snížení ceny elektřiny

Méně než málo. Tak vypadá z pohledu české vlády návrh Evropské komise, který pouze omezuje extrémní výkyvy ceny v nákupu s plynem.

„Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském tržišti s plynem,“ prohlásila v úterý před novináři ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Takto fungují normální kapitálové burzy, ovšem nikoli nizozemská komoditní burza s plynem, která de facto určuje ceny plynu v Evropské unii.

Česká malá domů. Ministr Síkela jednal s Německem o plynu

Evropská navrhuje také tvrdá pravidla solidarity mezi státy EU v případě výpadu dodávek. A také společné nákupy plynu, které by příští rok měly zaplnit 15 procent kapacity evropských zásobníků.

„Viděli jsme, jak se společnosti navzájem přeplácí a samy tak tlačily ceny nahoru,“ uvedl šéfka Evropské komise.

Podle jejích slov musí Evropská unie využit toho, že je největším odběratelem plynu na světě a vyjednat si díky tomu příští rok lepší ceny.

Na pomoc podnikům a domácnostem Evropská komise pak uvolní asi 40 miliard euro (asi bilion korun) z kohezních fondů. Česko by mohlo získat a použít na řešení dopadu cen energií odhadem několik desítek miliard korun.

Plyn hlavně nesmí v zimě dojít

S navrženými opatřeními čeští vládní politici souhlasí. „Dává to smysl,“ řekl o omezení extrémních výkyvů ceny europoslanec za vládní TOP 09 Luděk Niedermayer. „Pokud by ale plyn zlevnil v Evropě příliš, tak by se mohlo stát, že se spustí plynové elektrárny místo uhelných. To by vedlo k tomu, že by nám plyn mohl během zimy prostě dojít,“ varuje Niedermayer. Podobně vítá i společné nákupy Evropské unie.

Dohodli se, že se na plynu dohodnou. Víc neformální summit EU v Praze nevyřešil

Problémem je ale to, že zásadní bod, mnohými zeměmi EU prosazovaný, v návrhu Evropské komise chybí. Jde o zrušení navázání cenu elektřiny na cenu plynu, respektive cenu výroby elektřiny v plynových elektrárnách. Ta je dnes extrémně drahá, a to zvedá cenu elektrické energie v celé Evropské unii. A to i v zemích, které mají elektřiny dostatek a vyrábí ji relativně levně v uhelných a jaderných elektrárnách. 

Je to příklad jak Česka, tak sousedního Slovenska. To už proti nesmyslně vysokým cenám elektřiny na unijním trhu otevřeně protestovalo. „Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ uvedl na konci září premiér Eduard Heger. „Může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ varoval v rozhovoru pro Financial Times.

Česko chce zastropování ceny

V úterý se k této kritice přidal i český premiér Petr Fiala, který odletěl na summit Evropské unie do Bruselu, kde se má o dalších krocích v řešení energetické krize rozhodnout. „V novém energetickém balíku Evropské komise chybí návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny,“ uvedl Fiala před odletem do Bruselu.

Proti tomuto návrhu je nejvíce Německo, které z plynu vyrábí nejvíce elektřiny v Evropě a pro své podniky přijalo velkorysý dotační program ve výši 100 miliard euro ročně (asi 2,5 bilionu korun). Česko přitom počítá s pomocí velkým podnikům ve výši pouhých desítek miliard korun.

Praha v záři reflektorů. Na summit se s politiky sjel i celý novinářský svět

„Česko požaduje rychlejší a důraznější postup, přestože se ochota států Unie debatovat o kompromisním řešení vysokých cen energií postupně vyvíjí. Zatímco na jaře nebyla u většiny států vůle k diskuzi, na přelomu srpna a září se u velkých členských států EU situace změnila,“ uvedl Fiala v úterý na jednání zahraničního výboru českého parlamentu. 

Dodal, že doufá, že se návrh na zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny podaří přijmout právě na summitu, který začíná ve čtvrtek. Pokud by to Česko s podporou dalších států dokázalo, mohou konkrétní návrh schválit na svém mimořádném summitu ministři energetiky EU už příští úterý.

Státy, které s návrhem nesouhlasí, tvrdí, že cena plynu klesá sama do sebe. Nyní je na třetině ceny v srpnu.