Co se děje v Polsku.Co se děje v Polsku.Zdroj: Deník

Varšava by sice měla důl okamžitě zavřít ale premiér Mateusz Morawiecki to tak nevidí a nic uzavírat rozhodně nehodlá. Rozhodnutí označil za velmi nebezpečné i z hlediska možných ekologických hrozeb. Polsko podle české strany porušuje unijní právo, když umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá. Nedávno dokonce schválila prodloužení provozu Turówa až do roku 2044.

„Kdyby důl zavřeli, zůstanou lidem v Bogatynii jen oči pro pláč, bída s nouzí. Ani na chleba by nebylo. Možná už nás Češi nemají rádi,“ přemítala pro ČRo místní důchodkyně Jolanta. Podle Morawieckého je opatřením přímo ohroženo pět tisíc pracovních míst. Uzavírka by ukončila činnost i přečerpávacích stanic, což by mohlo způsobit „skutečné problémy se stavem vod na české straně,“ uvedl premiér pro agenturu PAP.

Stroje a práce v hnědouhelném dole Turów se nezastavily ani potom, co Evropský soudní dvůr přikázal těžbu okamžitě zastavit.
Spor o těžbu v dole Turów: Pokud dá Polsko miliardu, Češi ustoupí

Europoslankyně Anna Zalewská z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) i vicepremiér Jaroslaw Gowin jasně deklarovali, že Polsko předběžné opatření Soudního dvora EU splnit odmítne. Místo toho se Varšava pustí do intenzivního útoku „diplomatického i právního“ a zajistí pokračování těžby i provoz místní elektrárny,“ citovala Gowin státní televize TVP. „Uzavření Turówa zabije celý region,“ řekla Zalewská na tiskové konferenci před branami dolu. Pokud by polské úřady ale verdikt nerespektovaly, hrozily by zemi vysoké pokuty. „Evropa se na nás dopouští stejného bezpráví a křivdy jako kdysi sovětští okupanti,“ prohlásil na téže tiskovce hornický odborář Jaroslaw Grzesik.

Co ti Češi ještě chtějí

Na straně polostátní polské těžařské firmy PGE, která důl v Turówě provozuje, panuje velké rozhořčení. Mluvčí Sandra Apanasionková informovala, že rozhovory s českou stranou probíhaly pět let. „Bylo jich opravdu velmi. Velmi mnoho.“ řekla. „Podařilo se nám vytvořit společně s českou stranou 900stránkovou zprávu o životním prostředí. Konzultace skončily podepsáním memoranda o porozumění,“ pokračovala s tím, že ve zprávě bylo i naznačeno, že česká strana přijímá všechny návrhy na minimalizaci dopadů na české území po rozšíření dolu.

„Problém PGE je, že sice hovoří o množství konzultací a podpisech na zprávách, ale už nehovoří o tom, jak roky reagovala druhá strana a že v úplném závěru jednání vydala negativní stanovisko,“ rozporoval argumentaci PGE pro deník Gazeta Wyborcza koordinátor projektu z trojmezí Rozvoj ano, lom ne Jakub Gogolewski.

Blokáda česko-polských hranic
Turów: Dohoda je na spadnutí. Poláci zablokovali hraniční přechody u Hrádku

Podle polského deníku bude mít tento leta se táhnoucí spor s českou stranou pro vládu velmi závažné důsledky. „Jen těžko se z toho dokážeme vylhat. Rostoucí prašnost, emise i mizející voda se dají snadno dokázat. Navíc jsme se dočkali doby, kdy hlas z Prahy má v Unii větší váhu než hlas Varšavy,“ píše Wyborcza.

Bude stačit miliarda?

Podle deníku je problematický i radikální přístup státu, který odmítá pozastavení těžby v dole. „Vláda i její další vrcholní představitelé stigmatizují evropské soudce, očerňují Čechy. Ale festival opovržení vůči sousedům i Unii jen těžko pomůže Polsku vyhnout se přísným trestům,“ píše polský deník ve svém komentáři.

Poslední vývoj ale naznačuje, že by vše nemusel skončit pro Turów špatně. Česká republika je totiž podle všeho připravena ukončit spor a tolerovat další těžbu. Za miliardu korun. Vyplývá to z jednání, které vedli zástupci Česka a Polska a o kterém Deník informoval.

Nová rubrika U sousedů

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.