Česko, coby vnitrozemský stát, by v budoucnu mohlo dovážet mnohem více surovin a zboží vodní dopravou než v současné době. Zatímco v roce 2010 podle České plavební správy bylo vodní cestou přivezeno 167 tisíc tun jednotlivých komodit plavidly s registrací v České republice, v roce 2021 už to bylo jen deset tisíc tun.

Pomoci obrátit klesající trend má i nový přístav v německém Hamburku. Ten by mohla Česká republika získat směnou, kterou před osmi lety navrhli Němci. Ti chtějí získat české přístavní území Saalehafen a Moldauhafen, které dostalo tehdejší Československo do správy na základě dodatku k Versaillské mírové smlouvě z roku 1929, a to na dobu 99 let s padesátiletou opcí. Plánují zde výstavbu bytů až pro 16 tisíc lidí, kancelářské prostory a počítají i s metrem. Za to nabízejí jinou část přístavu – Kuhwerder Haufen.

Přístav v Hamburku, ilustrační foto.
Místo dvou přístavů v Hamburku jen jeden. Česko vyjednává o přístupu k moři

Česko se možné výměně nebrání. Nové přístavní území totiž nabízí přístup k moři i na řeku Labe. Další nespornou výhodou je možnost kotvení velkých nákladních lodí s až jedenáctimetrovým ponorem.

„Aktuálně se projednává možné technické řešení nových území z hlediska protipovodňové ochrany, napojení na silniční a železniční infrastrukturu, ale také nutná opatření na přístavní hraně, aby mohla být využívána jak pro vnitrozemská, tak pro námořní plavidla. Existuje několik pracovních variant,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.

Výše investic a podíl české strany na budování infrastruktury nechtěl resort kvůli probíhajícím jednáním komentovat.

Hledání efektivního řešení 

Čeští rejdaři by mohli nový přístav začít využívat v horizontu několika málo let. „Pokud se během nadcházející expertízy najde pro obě strany efektivní řešení, bylo by možné začít s přípravou stavby v roce 2025. Teoreticky by mohlo být nové území připraveno k užívání v roce 2028,“ upozornil Medelský.

Kanál Dunaj-Odra-Labe - vizualizace
Konec Zemanova snu. Vláda zastavila projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe

Výhodnost směny přístavních území potvrdilo v minulosti ve své studii i Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC). Díky možnosti plutí velkých lodí by nemusel být náklad několikrát překládán. „Zboží by se dovezlo námořní lodí do přístavního území, kde se vyloží a naloží na říční lodě a naopak. Tento způsob manipulací je ekonomicky výhodný a rentabilní,“ řekl dříve mluvčí ředitelství Jan Bukovský.

Lodní dopravě by kromě nového přístavu pomohlo i vyřešení splavnosti řeky Labe. Ta je pro velké lodě mnohdy nesplavná. Hladina řeky v létě často v Drážďanech nedosahuje ani jednoho metru. Situaci by změnil plavební stupeň v Děčíně. O jeho realizaci usiluje ŘVC desítky let. Projekt se mu ale stále nedaří prosadit ve sporech s ekology.