Česká republika, i coby vnitrozemský stát, možná získá přímý přístup k moři. Vláda totiž oživila plán na směnu dvou stávajících českých přístavů v německém Hamburku za nový. Ten je lépe přístupný a mohou sem i lodě s větším ponorem. Nové přístavní území by mohlo Česko získat od příštího roku.

Jednání o možné výměně už začala. „Pokud budou probíhat efektivně a obě strany se shodnou, ve druhé polovině roku 2024 by mohl být zahájen pronájem nového území Kuhwerder Hafen,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

V roce 2023 čekají řidiče změny.
Co přinese rok 2023 v dopravě? Změny budou na dálnicích, železnicích i na vodě

V současné době má Česko v Hamburku dvě přístavní území - Saalehafen a Moldauhafen. Do své správy je získalo tehdejší Československo na základě dodatku k Versaillské mírově smlouvě z roku 1929, a to na dobu devětadevadesát let s padesátiletou opcí. Smlouva tedy vyprší za pět let.

Za to, že se Česko vzdá současných území dříve, nabízí Němci hamburskou přístavní část Kuhwerder Hafen. Na rozdíl od současných přístavů je tento vhodný pro námořní plavidla a mohou do něj vplout lodě s ponorem až jedenáct metrů.

Hamburk natáčený dronem:

Zdroj: Youtube

Náklady? 2,5 miliardy korun

Shodu obě země hledají především v otázce investic. Jde o to, co z potřebné infrastruktury v nové přístavní části zaplatí město Hamburk a co Česko. Náklady se odhadují na zhruba 2,5 miliardy korun. Právě přístupnost a napojení na cesty řešily oba týmy naposledy. „Proběhla diskuse k silničnímu napojení tak, aby bylo možné optimalizovat budoucí překladní činnost. Současně pokračovalo vyjednávání k zajištění finálního stavu užitné délky kolejí železničního napojení území tak, aby umožňovala vjezd vlaku dvakrát 350 metrů. Rovněž se podařilo dosáhnout posunu v otázce řešící celkovou výměru nového českého přístavního území,“ přiblížil Jemelka.

Konkrétnější nebyl. Jen podotkl, že zástupci pracovní komise se spojí online kvůli technickým a technologickým řešením. Další setkání s německým týmem se má uskutečnit v červnu v Praze.

Rychlejší přeprava po Labi

Výhodnost výměny dvou území za jedno v hlubších vodách potvrzuje i studie zpracovaná Ředitelstvím vodních cest České republiky. Podle ní umožní rychlejší a levnější vnitrozemskou přepravu po Labi. „Zboží dovezou námořní lodí do přístavního území, kde se vyloží a naloží na říční lodě a naopak. Tento způsob manipulací je ekonomicky výhodný a rentabilní,“ popsal mluvčí ředitelství Jan Bukovský.

Kanál Dunaj-Odra-Labe - vizualizace
Konec Zemanova snu. Vláda zastavila projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe

Nový přístav pomůže i českým rejdařům. „Mít vlastní přístup k moři může být pro Česko strategické rozhodnutí. Saalehafen a Moldauhafen už svými parametry dnešnímu stavu neodpovídají a místo s lepším přístupem bude nepochybně výhodnější,“ sdělil jednatel Evropské vodní společnosti Lukáš Hradecký.

Resort dopravy se už v minulosti ale nechal slyšet, že Česko by současná přístavní území opustilo poté, co by byl nový přístav v provozu a fungovala v něm potřebná infrastruktura. Stejně tak by bylo zapotřebí vyřešit ukončení nájemní smlouvy se stávající firmou, která dvě česká přístavní území obhospodařuje a má smlouvu do roku 2028, kdy končí ujednání Versaillské smlouvy. Německá logistická firma za to Česku posílá roční provizi 210 tisíc eur, tedy 5,3 milionu korun.

Peutehafen:

Zdroj: Youtube

Výměnu území navrhli Němci už před osmi lety. Na českém přístavním území v Hamburku zvažovali vybudování olympijské vesnice při své kandidatuře na pořadatelství letních olympijských her v roce 2024. Z plánu nakonec sešlo, místo toho se zrodil jiný. Zvažované olympijské zázemí nahradí moderní městská čtvrť s byty pro zhruba šest tisíc lidí, kancelářskými prostory, nákupními centry a školami. Vést tam má i metro.

V Hamburku má Česko ještě jedno přístavní území. Jedná se o lokalitu Peutehafen o rozloze zhruba osm tisíc metrů čtverečních. Na rozdíl od Saalehafenu a Moldauhafenu toto území Česko vlastní od konce dvacátých let minulého století, kdy jej koupilo.