Ve středu hodonínská rodačka Michaláková neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle něj Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben,“ uvedla advokátka rodiny Dora Boková.

Zmínila také, že v mezidobí nastaly některé nové skutečnosti, o které může odvolání opřít. Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Bývalý papež Benedikt XVI.
Bývalý papež Benedikt XVI. věděl o zneužívání dětí a nejednal, tvrdí právníci

Michaláková naposledy viděla své syny před necelými sedmi, respektive osmi lety. Nemohla je sledovat vyrůstat, doprovodit je první školní den do školy, učit se s nimi, pomáhat jim s úkoly nebo jezdit na výlety. „Samozřejmě vím, že nemohu přijít a vytrhnout je z prostředí, kde nyní žijí. Už si pravděpodobně museli navyknout na pěstouny, a proto bych je rozhodně nechtěla z jejich života vymazat. Museli bychom krůček pro krůčku, poradit se i s psychology, potkávat se, navštěvovat," uvedla před časem.

Od února 2012 její synové žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv a kontakty s dětmi zakázal. Čas strávený s nimi po odebrání spočítala dohromady na necelý jeden týden vcelku. „Schůzky byly krátké, trvaly asi jeden a půl až dvě hodiny a asistovaly u nich pracovnice Barnevernu. Nesměla jsem mluvit o společně stráveném životě, při jakékoliv zmínce o rodině mi vyhrožovali ukončením schůzky," svěřila se před časem.

Podezření ze zneužívání

Norský úřad Barnevern také v roce 2016 znemožnil schůzku Davida a Denise Michalákových s prarodiči. Stejně jako v září loňského roku zamítl žádost rodiny. „Jako důvod úředníci uvádějí údajnou nervozitu dětí před soudem a konstatují, že se k žádosti vrátí později, doslova až se situace uklidní," uvedl Jakub Cyrani z petičního výboru na podporu rodiny.

Případu se věnoval i Okresní soud v Hodoníně, i když se jím dříve opakově odmítl zabývat. Loni v lednu nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav to ale nemělo vliv. „Soud se jednoznačně postavil na stranu matky a ocenil její mnohaletý boj o vlastní děti," sdělila tehdy členka petičního výboru na podporu rodiny a senátorka Jitka Chalánková.

Zneužívání dětí - Ilustrační foto
Zneužívání dětí? Začíná před šestým rokem, okolí často mlčí

Michaláková se s manželem Josefem v Norsku usadili po svatbě v roce 2005. Ve stejném roce se jim narodil Denis, o tři roky později David. Všichni mají české občanství. Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli.

Norský soud své rozhodnutí, kdy zakázal Michalákové vídat se se svými syny, zdůvodnil tím, že si děti u pěstounů už zvykly a mohl by jim ublížit. Roli ve zbavení rodičovských práv hrála i medializace případu, tedy hlavně zveřejňování citlivých údajů o dětech.