Německá vládní koalice chce použít část peněz z dálničního mýta k modernizaci železnic.

Program kabinetu, jehož součástí jsou vedle sociálních demokratů a liberálů (FDP) i Zelení, počítá s rozvojem železnic, vytvoření pravidelného rychlého spojení mezi velkými německých městy v hodinovém intervalu. A i s tím, že se podíl železniční nákladní dopravy zvýší z dnešních 19 % na 25 %. Naopak se už nepočítá s výstavbou nových dálnic, ale pouze s tím, že peníze půjdou na údržbu a modernizaci stávající dálniční sítě.

Stavba vysokorychlostní trati. Ilustrační foto.
Vysokorychlostní trať na Podřipsku? Ne bez odhlučnění, zní z obcí

„Poprvé se koalice zavázala k upřednostnění investic do železnice před silnicí. To může znamenat začátek nové éry v dopravní politice s prioritou pro mobilitu šetrnější ke klimatu,“ uvedl v magazínu DVZ šéf Aliance pro železnici Dirk Flege

Zdroj: DeníkPodobný trend nastoupila i rakouská vláda lidovců a Zelených, která v minulých měsících zamítla výstavbu několika nových dálničních úseků. Například dálničního obchvatu Vídně nebo dálnice u hranic s Českem v oblasti Waldviertel. „Všichni chceme a musíme být mobilní. Naším politickým úkolem je zajistit, aby tato mobilita byla pohodlná, efektivní a šetrná ke klimatu,“ uvedla ministryně klimatu a dopravy Leonore Gewesslerové ze strany Zelených. Ta má také podíl na tom, že i v Rakousku půjde většina peněz na velké dopravní projekty do železnice.

Nový český ministr dopravy Martin Kupka ale včera při přijetí u prezidenta Miloše Zemana hovořil především o urychlení budování dálnic. „Klíčové je opravdu postoupit ve výstavbě dálniční sítě v České republice,“ řekl Kupka s tím, že se má stavět ročně na čtyřicet kilometrů dálnic. Naštěstí ale i česká vláda myslí na železnici. „Zároveň chceme připravit vysokorychlostní tratě,“ dodal po jednání v Lánech Kupka. „Vytvoříme podmínky pro přesun části nákladní dopravy ze silnic na koleje,“ píše se v českém vládní programu podobně jako v tom německém.

Česko mimo hru?

Evropská unie sice v příštích sedmi letech podporuje v Česku i výstavbu páteřních dálnic, ale podpora železnice začíná dostávat také tady více či méně viditelnou přednost. Českou republiku mají protnout dva vysokorychlostní železniční koridory. Ve výstavbě tratí pro rychlovlaky je však třeba spěchat. Nyní je doprava z Berlína do Budapešti rychlejší přes Mnichov a Vídeň než přes Česko.

Přetrasování dálkových spojů přes Vysočinu je spojeno s omezenou kapacitou hlavního koridoru přes Pardubice a Českou Třebovou kvůli stávajícím výlukám a nově roční výlukou mezi Brnem a Blanskem
Rok po jedné trati mezi Prahou a Brnem? Správa železnic brzdí obavy z kolapsu

„Česko musí dokončit čtyři hlavní tranzitní koridory a zahájit budování systému vysokorychlostní železnice a jejího napojení na trans-evropskou infrastrukturu,“ uvádí v září zveřejněná dohoda mezi EU a Českem o tom, na co mají jít miliardy eur z evropských fondů určených pro dopravu.

Vysokorychlostní železnice by měla v Česku začít jezdit už za sedm let.