Havlíček v březnu řekl, že připraveno je 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. "Tohle není nic úplně výjimečného, je to i po diskusi s kolegy z Evropské komise, ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v té dotaci," řekl dnes k desetiprocentní rezervě.

Vláda tím podle něj říká, že pokud by spotřebovala v ideálním případě celých 172 miliard korun, může využít další úvěrové zdroje z Fondu pro budoucí generace. "Takže těch deset procent navíc, které máme jako rezervu, chceme vyčerpat,“ dodal. "Nicméně to, z čeho se budou nakonec čerpat, bude vyplývat z toho, jak se postupně budou zdroje alokovat do jednotlivých projektů," poznamenal.

Na předchozích setkání se podle něj například dohodlo, že na digitální transformaci má jít 28,2 miliardy korun, na fyzickou infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci 80 miliard a objem peněz na vzdělávání a trh práce vzrostl na 41 miliard korun.

Havlíček také informoval o tlaku ze strany EU, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn, protože nedávaly požadovaných 37 procent alokace. Evropská komise se však podle něj chová korektně, ale je náročná v kontrole tzv. zelené transformace.

Pirát František Kopřiva zdůraznil, že plán nemá být o "porcování medvěda", peníze by měly jít do konkurenceschopných oblastí s vysokou přidanou hodnotou. Zmínil digitalizaci a plnění klimatických cílů. "Nechceme být montovnou Evropy," řekl. Dbát se musí podle něho i na sociální rozměr investic.

"Národní plán obnovy směřuje ke konturám, které si představujeme," uvedl poslanec ČSSD Ondřej Veselý (ČSSD). Návrh se podle něho posunul od investic do betonu do investic do lidí. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh vznikal jako sbírka přání jednotlivých resortů a účelových skupin. "Plán byl zpracován jako povinné slohové cvičení, které vyžaduje Evropská unie," řekl. Poslanec Jiří Kobza za SPD uvedl, že evropský plán mu připomíná rychlou půjčku na novou kuchyň, přičemž se neví, kdo ji splatí. Zadlužování je podle něho třeba zastavit. Martin Baxa (ODS) nabádal k tomu, aby se s penězi vzhledem k nutnosti jejich následného splacení zacházelo obezřetně.

Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.