V roce 2016 začala v zemích Evropské unie platit tzv. směrnice o tabákových výrobcích (TPD), která měla za úkol usnadnit hladké fungování vnitřního trhu, chránit zdraví lidí, zejména těch mladých, a mimo jiné také v EU do pěti let snížit spotřebu tabáku o 2 %.

Úkolem Evropské komise bylo, aby do 20. května 2021 zhodnotila dopady této směrnice, přesněji vydala zprávu o jejím uplatňování, což se také stalo. Toto zhodnocení představuje výchozí bod pro plánovanou novelizaci TPD.

„Podle nejnovějšího Eurobarometru klesla prevalence kuřáctví u osob starších 15 let z 26 % v roce 2014 na 23 % v roce 2020 – to představuje od vstupu směrnice v platnost pokles o 3 procentní body. Míra kuřáctví u mladých lidí klesla z 25 % v roce 2014 na 20 % v roce 2020, poté, co v roce 2017 dosáhla 29 %,“ píše Komise ve zhodnocení.

Otázkou samozřejmě je, jestli za tímto poklesem skutečně stojí zmíněná legislativa. „Uvedená směrnice podle mého názoru ambiciosně poukazuje na úspěchy, otázka je, zda jsou skutečně takové, jak se píše, protože data chybějí,“ uvedl pro redakci EURACTIV.cz poslanec za ČSSD Jiří Běhounek. Dodal, že do budoucna je samozřejmě zájem na tom počet kuřáků nadále snižovat.

Role cigaretových alternativ

Komise ve zhodnocení uznává, že i když směrnice měla být připravena na příchod nových alternativ ke klasickým cigaretám, současný vývoj na trhu nedokáže plně pokrýt. To znamená, že není jasné, jak regulovat například nové výrobky neobsahující tabák, jako jsou nikotinové sáčky.

„Regulační rámec EU v současnosti neupravuje všechny nové tabákové výrobky a nově se objevující výrobky a ani neposkytuje flexibilitu pro reakci na rychlý vývoj výrobků. Zahřívané tabákové výrobky by měly být důkladně monitorovány, protože jejich regulace představuje specifické problémy, včetně zdravotních varování, používání příchutí a interakce s příslušnými zařízeními. Existují také právní mezery, pokud jde o nově se objevující nikotinové nebo podobné výrobky (kromě výrobků povolených pro lékařské účely a/nebo pro odvykání kouření na základě lékařského povolení),“ upozorňuje Komise.

Ve speciální kapitole se věnuje elektronickým cigaretám, které obsahují nikotin. Komise plánuje založit svá budoucí rozhodnutí o těchto výrobcích na dubnovém vědeckém stanovisku tzv. výboru SCHEER. „Stanovisko výboru SCHEER poukázalo na jejich důsledky pro zdraví a důležitou úlohu, kterou hrají při započetí kouření. Toto stanovisko podporuje dosavadní uvážlivý a preventivní přístup,“ doplňuje Komise.

Nejnovější průzkum Eurobarometru, na kterém Komise údajně také své zhodnocení postavila, však ukazuje, že e-cigarety ani zahřívaný tabák nejsou „branou ke kouření“. Drtivá většina lidí v EU (95 %) podle průzkumu začíná s nikotinem či kouřením tabáku téměř výhradně prostřednictvím cigaret nebo obdobných „výrobků ke kouření“, nikoli skrze bezdýmné nikotinové výrobky, jako jsou e-cigarety nebo zahřívaný, šňupací či žvýkací tabák.

Další velké téma představuje využití těchto alternativních výrobků při odvykání kouření. Data Eurobarometru ukazují, že 30 % kuřáků v EU (v ČR 35 %), kteří dokázali přestat s tabákem, toho dosáhlo prostřednictvím elektronické cigarety či podobného zařízení. Nejčastějším důvodem přejít od cigaret k e-cigaretám je rozhodnutí omezit, nebo zcela přestat s tabákem (57 %), a důvěra v to, že jsou méně škodlivé než cigarety (37 %). U zahřívaného tabáku pak většina dotázaných (67 %) také zmínila tyto dva důvody.

Evropská komise se k využívání alternativ při odvykání vyjadřuje ve svém zhodnocení jen minimálně. „Pokud jsou elektronické cigarety pomůckami pro odvykání kouření, měla by se jejich regulace řídit farmaceutickými právními předpisy,“ myslí si evropská exekutiva.

Místopředseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví Jiří Běhounek uvedl, že i když není odborníkem na problematiku elektronických cigaret a dalších alternativních výrobků, z jeho pohledu Komise svůj postoj k těmto produktům vysvětluje ve svém hodnocení směrnice nedostatečně.

Ochrana mladých

Alternativy na jednu stranu evidentně pomáhají kuřákům přejít na méně rizikové produkty, na druhou stranu je používají i lidé, kteří by jinak pravděpodobně „nekouřili“ vůbec. Konkrétně v České republice podle vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlé 33,8 % uživatelů elektronických cigaret nikdy předtím klasické cigarety nekouřilo.

Obzvláště citlivé je využívání těchto produktů u dětí a mladistvých. „Stále víc mladých lidí začíná používat nově se objevující výrobky, zejména elektronické cigarety. To je vzhledem k cíli chránit mládež znepokojivé,“ uvádí Komise.

„Nové produkty obsahující nikotin představují výzvu pro prevenci, léčbu i politiku kontroly tabáku. Výzkum potvrdil, že elektronické cigarety, zahřívaný tabák i nikotinové sáčky jsou nejatraktivnější pro mladé lidi. Tato skupina je současně nejvíce ohrožena rozvojem závislosti,“ vysvětlil adiktolog Adam Kulhánek.

V tomto kontextu je důležité zmínit, že alternativy k cigaretám jsou stále spíše novinkou. V celé EU je podle Eurobarometru užívání bezdýmných nikotinových výrobků velmi nízké – 2 % Evropanů „vapuje“ e-cigarety, 1 % lidí pak využívá zahřívaný tabák.

V tuzemsku jsou čísla trochu vyšší. „Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je v porovnání nízký. Například elektronické cigarety loni užívalo 4,8 % Čechů. (…) Podle údajů respondentů užívá zahřívané tabákové výrobky v současné době 4,1 % dotázaných,“ píše se v tiskové zprávě Úřadu vlády z 31. května, na který připadá Světový den bez tabáku.

Otázkou je, jestli by rozšířenější užívání alternativ ke klasickým cigaretám dokázalo snížit celková zdravotní rizika pro evropskou a českou populaci. Vyznavači tzv. principu snižování rizik (harm reduction), kam patří i Řecko a Velká Británie, jsou o tom přesvědčeni.

„Vědecké studie ukazují, že princip snižování rizik se může stát součástí politiky kontroly tabáku. Stále však neznáme přesnou odpověď na otázku, jak kuřáky posunout směrem k méně rizikovým produktům způsobem, aby je zároveň nezačali užívat nekuřáci či mladí lidé,“ napsala ve svém lednovém článku pro Zdravotnický deník Helena Sedláčková.

EuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.