Ceny emisních povolenek rostou a spolu s nimi i provozní náklady uhelné energetiky. V Německu se navíc uzavírají jaderné elektrárny, což může způsobit pokles nabídky a zvýšení cen energií na burze.

Další změnu může přinést úprava rezervy tržní stability na trhu s emisními povolenkami, která umožňuje snížit přebytek emisních povolenek a stabilizovat jejich ceny. Pro rok 2021 reforma počítá s redukcí 2,2 procenta povolenek za rok, místo původních 1,74 procenta.

Podle předsedy představenstva společnosti ČEPS Martina Durčáka by měla být ČR připravena na to, že úprava rezervy uměle vytlačí cenu povolenek na ještě vyšší hodnoty. Uvedl to při příležitosti Solární konference 2021. Situace na trhu přitom může mít neblahý dopad jak na české domácnosti, tak i na průmysl.

Evropská unie mezitím připravuje reformu unijního systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Pokud bude schválena, může to vést ke zvýšení neregulované složky ceny elektřiny a k rozšíření systému na nové sektory. Analytik Matěj Hrubý z poradenské společnosti EGÚ Brno při té příležitosti varuje, že takový krok by mohl snížit konkurenceschopnost českého průmyslu. S menším počtem povolenek jejich cena poroste, což se dotkne především energeticky náročnějších průmyslů.

Hrubý pro EURACTIV.cz dále uvedl, že těžký průmysl je třeba modernizovat s podporou státního rozpočtu nebo soukromých investic do nových technologií, příkladem jsou hybridní technologie výroby oceli. Dobře mířené investice by pak mohly náklady daných sektorů snížit.

Příležitostí pro ČR je především nový Modernizační fond, který na očištění průmyslu nabídne až 150 miliard korun. Peníze mohou být využity jak na nové zelené projekty, tak na snižování emisí produkovaných těžkým českým průmyslem.

„Jsme aktuálně v situaci technologického zlomu. Když zůstaneme dlouho závislí na uhlí, ceny budeme mít dražší. Naopak čím rychleji provedeme transformaci, tím rychleji se ceny stabilizují,“ řekl redakci europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA).

Tržní cena elektřiny roste. Co mohou očekávat spotřebitelé?

Koncoví zákazníci by se měli připravit na růst cen energií, který bude umocněn inflací. Ministerstvo průmyslu a obchodu však redakci sdělilo, že zvýšení cen pro drobné spotřebitele a domácnosti nebude tak markantní. Neregulovaná složka ceny elektřiny se totiž v českém regulatorním prostředí nemění.

V evropském srovnání platí české domácnosti za energie podobně jako polské, tedy okolo 8 procent z celkových příjmů. Historicky čeští spotřebitelé platili více, hlavně kvůli špatně nastavené podpoře obnovitelných zdrojů energie v minulých letech. Podle analytika Hrubého se nicméně od roku 2015 podíl výdajů ve „spotřebním koši“ snižuje.

Europoslanec Peksa na to konto podotýká, že rostoucí cena povolenek byla dlouhodobě předvídatelná. Od ČR by proto spíše očekával „urychlené rozšíření nabídky cenově dostupné energie z obnovitelných zdrojů“.

Rostoucí cena povolenek má vliv nejen na velkoobchodní ceny elektřiny. Lehký růst zaznamenal i zemní plyn.

„Velkoobchodní ceny plynu jsou důkazem správného fungování vnitřního plynárenského trhu EU. To, že cena plynu může odrážet aktuální stav poptávky a nabídky, je základním předpokladem pro efektivní fungování trhu a také zajištění naší energetické bezpečnosti,“ uvedlo na dotaz redakce ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy.

Chladné jarní a zimní měsíce navíc způsobily vyšší poptávku po plynu, což se mohlo rovněž projevit na jeho zdražení. Na cenu může mít podle analytika Hrubého vliv i geopolitická situace, zejména pak současná nejistota na poli transatlantických vztahů. Hrubý tvrdí, že pokud by se uklidnilo napětí kolem plynovodu Nord Stream 2 a projekt by byl dokončen bez dalších sankcí, ceny by mohly být nižší a stabilnější.

České domácnosti podle Hrubého pocítí zdražení energií až v roce 2022, daleko drastičtější zdražení lze však očekávat u tržně obchodované silové elektřiny. Fixace cen u dodavatelů bude pro domácnosti klíčová, zejména díky silně konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli, kteří se budou snažit elektřinu nezdražovat.

Ministerstvo průmyslu a obchodu redakci potvrdilo, že aktuální situaci vyhodnocuje jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky. Analyzuje i hrozbu prohloubení energetické chudoby – tedy stavu, kdy lidé mají problém platit své účty za energie.

Česko čeká na nový zákon

Nepopiratelný vliv na české ceny energie má regulatorní prostředí zajišťované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka úřad „udržuje balanc svými ceníky“.

Nejistotě však nahrává do situace dosud neschválená novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (POZE). Dokud nebude novela přijata, pro ERÚ to může znamenat komplikace při vytváření budoucího ceníku, který navíc musí ČR notifikovat Evropské komisi. Zpoždění při schvalování legislativy může vést i k odkladu některých dotačních titulů, uvedl Trávníček na Solární konferenci.

Pokud zákon nestihne projít legislativním procesem, může to znamenat určité riziko pro energetický sektor a značně znepřehlednit regulaci trhu, což může jen zhoršit aktuální cenovou situaci. POZE je totiž klíčový pro zavádění nových technologií na trhu. Pokud ČR prohraje boj s časem, může prohrát i na poli cen energií.

EuractivEuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.