Mnozí čeští politici nejsou přesvědčeni o smysluplnosti Zelené dohody, ale peníze na ni od EU chtějí. Co s tím?
Myslím si, že mohu říci, že Češi si jsou vědomi klimatické krize. Kvůli řádění kůrovce, suchu, tornádu na jižní Moravě, které bylo pro mě šokem. Pokud někdo stále popírá klimatickou krizi, lže sám sobě. A není nic nebezpečnějšího než obelhávat sám sebe. Jsem přesvědčen, že i lidé v České republice si uvědomují, že tu máme skutečný problém. A jsem také přesvědčen, že vláda k tomuto problému přistupuje konstruktivně. Měl jsem dobré jednání s premiérem a jeho týmem.

close Zelená pro Evropu. info Zdroj: Deník zoom_in Zelená pro Evropu. Takže se Zelenou dohodou nemá česká vláda problém?
Samozřejmě, že mají otázky. Ale absolutně nikdo nezpochybňuje program snížení emisí o 55 % (do roku 2030) nebo dosažení klimatické neutrality. Protože si uvědomují, že tu máme klimatickou krizi. Vy jste velmi průmyslovou zemí a přechod na obnovitelné zdroje je pro vás výzvou. Proto jsem také tady. Ale jsem opravdu spokojen s tím, jak k tomu vaše vláda přistupuje, že je připravena ke skutečné debatě. A to je přesně to, co potřebujeme.

Vidíte velký rozdíl v přístupu Česka a Polska, které jsou někdy považovány za největší odpůrce Zelené dohody v rámci celé EU?
Rozdíly tu samozřejmě jsou. Ve velikosti, je tu rozdíl mezi velkou a malou zemí. Ale i v tom, že Češi jsou více racionální.

Je v přístupu k Zelené dohodě zásadní rozdíl mezi západní a východní Evropou?
Nejsem přesvědčen o tom, že má toto dělení ještě smysl. Nevím, jestli lze Česko, Polsko nebo Maďarsko dávat na roveň. Je mezi vámi velice mnoho rozdílů Podobné je to se západní Evropou. Mimochodem Praha je západněji, než Vídeň, ne východněji. Dělení na východ a západ platilo jen za Studené války. Česko je v srdci Evropy, ne na východě.

A co jiná dělení?
Mnohem víc bych si všímal kontroverze Jih versus Východ. V jižních státech EU je pocit, že východ dostává příliš mnoho a že Evropa příliš preferuje nové členské státy Unie. Jediný způsob, jak tohle překonat, je solidarita. Férovost pro všechny uvnitř unijních zemí i mezi nimi. To bude největší výzva pro Zelenou dohodu. A bude to těžké pro všechny. Pokud se v Evropě vytvoří atmosféra, že je to celé pouze zábava bohatých Západoevropanů, všichni prohrajeme.


Pro Českou republiku jako pro zemi automobilového průmyslu je klíčová budoucnost tohoto odvětví. Je budoucnost aut podle EU jen v elektromobilech, nebo dáváte šanci i autům na vodík?
My mluvíme o mobilitě s nulovými emisemi, ne o tom, čím mají být auta poháněna. Budoucnost nemusí být jen v elektromobilech, ale i ve vodíku. Teď jsem byl v Jižní Koreji a návštěva v automobilce Hyundai na mě udělala velký dojem. Vodíkový pohon řeší mnoho otazníků, které jsou nad elektromobilitou, jako je například příliš velké množství baterií. Když to zkrátím, naším plánem je nejen mít dobíjecí stanice pro elektromobily každých 60 km, ale také vodíkové každých 150 kilometrů.

Je tu ale i otázka ceny aut. Dnes se dá slušné auto pro rodinu koupit za 250–350 tisíc korun, ale srovnatelný elektromobil stojí hodně přes milion. Co s tím?
Elektromobil je dnes dražší, ale má levnější provoz. Podle agentury Bloomberg ale i ceny elektromobilů budou už v roce 2027 nižší než ceny aut na klasický pohon. I já si myslím, že už v tomto desetiletí budou elektromobily skutečně levnější než klasická auta. To, co je nyní v Evropské unii větší problém, je nedostatek rychlých dobíjecích stanic, v nichž za půl hodiny auto nabijete. To je nyní hlavní překážka růstu elektromobility v EU.