EU nepotřebuje víc kompetencí. Krize zvládá, říká Michaela Šojdrová

Konference o budoucnosti Evropy měla smůlu v načasování. Probíhala v době covidu a v době, kdy byly zpracovávány její výsledky na doporučení pro praxi a změny práce evropských institucí přišla válka na Ukrajině. 

Jak uvedla pro pořad Zapojse.eu česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP) přesto měla pro evropské instituce svůj význam. „Tato Konference o budoucnosti Evropy byla reakcí na požadavek posílit demokratické procesy, posílit komunikaci s občany a jejich informovanost a zapojení občanů do rozhodovacích procesů,“ sdělila Šojdrová.

Rok po covidu. Státy EU nechtějí předat Bruselu zdravotnictví

„Ten, kdo měl od Konference o budoucnosti Evropy velká očekávání, tak byl možná zklamán. Realistická očekávání se naopak v podstatě naplnila. Pro nás, pro evropské politiky, to bylo získání zpětné vazby od občanů. Občané se skutečně zapojili, byť jsme očekávali, že to zapojení bude poněkud větší,“ dodala europoslankyně.

„Samotná diskuse na Konferenci o budoucnosti Evropy byla ale velmi kvalitní a návrhy konkrétní opatření, které z ní vzešly, jsou zajímavé a bude se s nimi dál pracovat,“ říká Šojdrová v rozhovoru pro projekt Zapojse.eu.

Také německý europoslanec za stranu Zelených Damian Hieronymus Johannes Freiherr von Boeselager pokládá uspořádání konference o budoucnosti Evropy ze prospěšné. „Konference umožnila lidem se sejít a dala jim čas na diskusi o tom, co si myslí, jak by Evropa měla vypadat,“ uvedl Boeselager pro projekt Zapojse.eu. „Byl to nesmírně zajímavý proces,“ říká německý europoslanec z frakce Zelených. „Občané EU ukázali, že chtějí více demokratickou a více funkční Evropskou unii,“ dodává.

Jedním z výsledků Konference o budoucnosti Evropy byl tlak sociologicky vybraných zástupců unijních občanů na zvýšení pravomocí orgánů Evropské unie na úkor členských států, například ve zdravotnictví. Podle Šojdrové se však v krizích minulých let, včetně krize covidové, nebo krizí spojených s válkou na Ukrajině, ukázalo překvapivě, že Evropská unie dokázala i se současným rozdělením pravomocí dobře reagovat a fungovat.

Zelená dohoda může zničit jednotu EU. Ve válce musí ekologie stranou

Proto je podle ní otazníkem, zda je nutné sahat do základních smluv Evropské unie a měnit zásadně rozdělení kompetencí mezi členskými státy orgány Evropské unie, včetně samotného Evropského parlamentu. „Ukázalo se, že i za stávající míry evropské integrace, za stávajících kompetencí a rozložení pravomocí, Evropská unie dokázala zareagovat,“ míní Šojdrová.

Boeselager k tomu říká, že krize však také ukázaly, že nejsou řešitelné v rámci států, ale jen v širším mezistátním rámci. Podle Šojdrové lze uvažovat o změně způsobu přijímání rozhodnutí v některých omezených okruzích kompetencí, například těch, které se týkají bezpečnosti.

Evropský parlament by měl mít možnost navrhovat i zákony

Opatrně se česká europoslankyně vyslovila pro často zmiňovaný požadavek, aby Evropský parlament měl podobně jako například český Senát právo zákonodárné iniciativy, kterou dosud, na rozdíl od národních parlamentů v členských zemí europarlament dosud nemá. „Je logické, že Evropský parlament a poslanci Evropského parlamentu chtějí mít zákonodárnou iniciativu,“ uvádí česká europoslankyně.

Na druhou stranu však Šojdrová vysvětluje, že Evropský parlament podobně jako celá Evropská unie rozhoduje jen o části problémů v Evropské unii. A proto by podle ní, pokud by měl získat jako celek zákonodárnou iniciativu, tak by se měla týkat především těch okruhů, kde jsou kompetence EU už nyní nejsilnější. 

Také podle německého europoslance Boeselager by bylo prospěšné, kdyby europarlament a europoslanci toto právo měli. Podle něj by to mohlo zrychlit zdlouhavý legislativní proces, kdy trvá pět až sedm let, než Evropská komise navrhne nějakou novou směrnici, či její změnu, jež zareaguje na měnící se situaci, například na pracovním trhu. „Když to bude možné, je zde prostor pro zlepšení,“ řekl k možné zákonodárné iniciativě europarlamentu Boeselager.