Naléhavé důvody pro transformaci evropského energetického systému jsou dva: ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, která jsou využívána jako ekonomická a politická zbraň a stojí evropské daňové poplatníky téměř 100 miliard eur ročně. Druhým je řešení klimatické krize, uvádí Komise v tiskové zprávě.

Tím, že bude Evropa jednat jako celek, může svou závislost na ruských fosilních palivech ukončit rychleji. Podle Eurobaromentru se 85 procent Evropanů domnívá, že EU by měla co nejdříve snížit svou závislost na ruském plynu a ropě, aby podpořila Ukrajinu.

„Opatření obsažená v plánu REPowerEU mohou na tyto ambice reagovat úsporami energie, diverzifikací dodávek energie a urychleným zaváděním energie z obnovitelných zdrojů s cílem nahradit fosilní paliva v domácnostech, průmyslu a výrobě energie,“ uvádí Brusel.

Zdvojnásobení kapacity 

Návrh plánu „REPowerEU“ počítá s tím, že kapacita solárních elektráren v EU by se měla v následujících třech letech zdvojnásobit, a to nejen díky masivním investicím, ale také zjednodušeným povolovacím procesům. Zdvojnásobit se má také využívání tepelných čerpadel. Do roku 2030 by měla EU vyrábět 45 procent energie z obnovitelných zdrojů, což posílí její energetickou bezpečnost.

Centrální tankoviště ropy, ropovod - ilustrační foto
Česko dostane z ropného embarga výjimku. Potrvá do poloviny roku 2024

Snížit by se měla i spotřeba energie, a to až o 13 procent do roku 2030. Cílem všech těchto kroků je co nejrychleji snížit současnou závislost na dovozu ruských energií.

Opatření navržená Evropskou komisí si vyžádají investice ve výši téměř 300 miliard eur, které by mohl pokrýt mimořádný fond pro obnovu EU, původně určený na řešení dopadů pandemie.