V Evropském parlamentu se to stane jednou dvakrát za jedno pětileté volební období. Směrnici o obnově přírody na právě skončeném zasedání Evropského parlamentu hrozilo, že ji superparlament „zařízne“. A nebude o její podobě ani ochoten dál vyjednávat se státy Unie a Evropskou komisí.

Ilustrační snímek
Zásadní směrnice. Evropský parlament schválil povinnou síť nabíječek pro auta

Podle většiny europoslanců přitom nešlo o to, že by se jednalo o nějak zásadně problematickou věc. Evropská unie je největším vývozcem potravin na planetě, a tak přeměna deseti až dvaceti procent obdělávaných, či jinak využitých, ploch zpět do původního přírodního stavu neohrozí ani potravinovou bezpečnost ani evropské farmáře. Právě naopak.

Hlasování o obnově přírody v Evropském parlamentuHlasování o obnově přírody v Evropském parlamentuZdroj: Profimedia

„Příroda kolem nás pomalu umírá. Bez opylovačů, tedy motýlů nebo včel nebude ani jídlo na našich stolech,“ uvedl pirátský europoslanec Marcel Kolaja z frakce Zelených. Jeden z těch, kteří o podpoře přijetí směrnice měli od počátku jasno.

Manfred proti Ursule

Jenže je méně než rok do voleb do evropského parlamentu, a tak šéf největší evropské frakce lidovců bavorský europoslanec Manfred Weber zavelel k odporu proti návrhu komise.

„Weberovi šlo o dvě věci. Dát najevo, že brzdí zelené „šílenství“ části Evropského parlamentu a také to chtěl trochu vrátit šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, na jejímž místě by se před čtyřmi roky Weber rád viděl,“ komentovala to v kuloárech jedna nejmenovaná česká europoslankyně. 

Obnova přírody ustála klíčové hlasování:

Zdroj: Youtube

Díky tomu, že Weber vytvořil spojenectví s poslanci středových, euroskeptických a protievropských frakcí, nedoporučily přijetí směrnice hned tři výbory parlamentu. A ve Štrasburku se začalo mluvit o tom, že Zelená dohoda EU, jejíž významnou součástí směrnice nepřímo byla, dostane od Evropského parlamentu poprvé za pět let velice tvrdou ránu.

Drama do poslední chvíle

Ještě několik hodin před hlasováním nebylo jasné, jak to dopadne. Především ti z europoslanců frakce Evropských lidovců (EPP), kteří si dělají plány, že v Evropském parlamentu budou sedět i po volbách v příštím roce, se neodvažovali Weberovi a jeho lidem postavit.

„Já budu hlasovat proti zamítnutí, protože vidím, jak z české krajiny mizí včely a další opylovači a že je s tím třeba něco dělat,“ uvedl ale například Stanislav Polčák (STAN). Ten si ovšem mohl dovolit luxus otevřeného odporu, protože za rok se už o post europoslance nechce ve volbách ucházet.

Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při zasedání na téma „Snížení emisí metanu v energetickém sektoru“ v Evropském parlamentu ve Štrasburku
Evropa je energeticky bezpečnější než loni, tvrdí eurokomisařka Kadri Simsonová

Pro zbytek českého klubu EPP byla situace obtížná. A to i proto, že čeští ministři v Evropské radě přijetí směrnice o obnově přírody podpořili. Nakonec se rozhodovali na poslední chvíli a část hlasovala pro přijetí směrnice a část proti. Podobně rozdělení byli europoslanci za ANO, ale i ODS, kde pro podporu směrnice pro mnohé překvapivě hlasoval například Alexandr Vondra. Piráti byli naopak v její podpoře jednotní.

Těžké vyjednávání

Rozhodování nakonec dopadlo jedním z nejtěsnějších výsledků všech hlasování v tomto pětiletém funkčním období. 336 bylo pro podporu směrnice, 300 proti a 13 europoslanců, včetně několika Čechů, se zdrželo.

Za obnovu přírody demonstrovali ve Štrasburku aktivisté, dorazila i Greta Thunbergová:

Zdroj: Youtube

Parlament také přijal množství pozměňovacích návrhů vůči znění předloženém komisí. Čeká ho proto poměrně obtížné vyjednávání s členskými státy a Evropskou komisí v takzvaném trialogu. Podle většiny europoslanců je ale velká šance, že se směrnici do konce funkčního období, které vyprší za rok, stihnou schválit.

Vyšší nároky, než žádá dohoda OSN

Návrh směrnice podpořený europoslanci předpokládá, že u dvaceti procent rozlohy evropských států, a to jak na pevnině, tak na moři, dojde k opatřením směrem k obnově přírodního stavu. Týkat se to má i deseti procent zemědělské půdy.

Parlament vznesl vůči Bruselu požadavek, aby Evropská komise vyčíslila, jak se to dotkne výroby potravin v EU. Pokud se ukáže, že by to mělo vést k výraznému růstu cen potravin, žádá europarlament o pozastavení účinnosti směrnice.

Automobilové emise - Ilustrační foto
Konec emisí. Europoslanci přijali omezení spotřeby energie, podpoří elektroauta

Evropská směrnice vychází z Montrealské dohody, v níž se členské státy OSN loni zavázaly k ochraně třiceti procent své přírody a oceánů. Pro představu, v Česku je to v současnosti asi dvaadvacet procent rozlohy. 

Podle některých europoslanců šla ale Evropská unie nad rámec montrealských závazků, což byl jeden z hlavních důvodů, proč narazila na tak neočekávaný odpor.