Evropa zažila extrémní léto. Nejvíce trpěly jižní státy, teplotní rekordy ale padaly například i v jinak sychravé Británii. Podobné situace bude kontinent kvůli klimatickým změnám zažívat i do budoucna, je proto potřeba se dobře připravit. Základem všeho budou správná data a přesné predikce.

Program dálkového průzkumu Země Copernicus, konkrétně služba Copernicus Climate Change Service (C3S), poskytuje informace o minulém, současném a budoucím klimatu v Evropě a ve zbytku světa. Stejně jako ostatní služby programu Copernicus i CS3 zpracovává a analyzuje množství družicových dat a dat ze zemského povrchu a „transformuje je do informací s přidanou hodnotou“.

Vízum. Ilustrační snímek
Česko v čele Evropy: Rusům se vydávání víz jen protáhne a prodraží

Jak vysvětlil ředitel služby C3S Carlo Buontempo, protože se takto získaná data zaměřují na klima, a nikoli na počasí, jsou obzvláště užitečná lokálním orgánům a pomáhají jim být proaktivnější – a méně reaktivní – ohledně rizik souvisejících s klimatem.

„Od šokujícího počtu obětí vlny veder v jižní Evropě v roce 2003 vypracovalo mnoho evropských zemí akční plány, které mohou být spuštěny v případech, kdy předpovědi varují před ,tepelným stresem‘,“ poznamenal Buontempo. Právě k tomu slouží data ze satelitů Copernicus.

Pomoc v energetice

Orbitální technologie mají svou roli i v energetice, která teď kvůli válce na Ukrajině a navazujícím problémům zažívá velkou zkoušku.

„Málo se to ví, ale kosmické programy EU významně přispívají ke stabilitě a rozvoji energetiky již dnes. Zmínit mohu zejména časovou synchronizaci energetických sítí přes Galileo nebo přínos programu pro pozorování Země Copernicus při výstavbě a provozu obnovitelných i tradičních zdrojů a přenosové soustavy,“ vyjmenoval europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR).

Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka
Velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka: Německo své jaderné elektrárny nechá běžet

Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA), sídlící v Praze, pak podle Tošenovského dohlíží na výzkum a vývoj dalších technologií pro sektor energetiky, které se financují například z investičního programu Horizont Evropa.

„Zmínit bych chtěl i ,spin-off‘ efekt kosmických technologií, kdy například nová generace flexibilních solárních panelů nebo efektivnějších bateriových systémů pro družice vyvíjených pod záštitou ESA (Evropská kosmická agentura, pozn. red.) jistě najde v budoucnu uplatnění i na Zemi,“ doplnil europoslanec.

Vesmír v evropských plánech

Evropská unie si důležitost vesmíru uvědomuje, v posledních letech proto dává do svého Kosmického programu více peněz a postupně ho rozšiřuje.

To znamená také více úkolů pro šestiměsíční české předsednictví Rady EU. Pozornost musí Češi věnovat například oblasti využití dat generovaných z projektů Copernicus a také Galileo, což je družicový navigační systém.

„Středobodem bude určitě program pro bezpečnou konektivitu, nové legislativní návrhy (do konce tohoto roku) od Komise neočekáváme,“ poznamenal Evžen Tošenovský, který se tématu v Evropském parlamentu věnuje.

Vlajky Česka a Evropské unie
Česko loni bylo nejrychleji se zadlužující zemí EU. Dluh roste rekordním tempem

Cílem tzv. nařízení k Bezpečné konektivitě má být podle ministerstva dopravy výstavba kosmické infrastruktury mnoha set družic, které budou poskytovat bezpečné, spolehlivé a dostupné autonomní spojení pro uživatele z EU. Systém má poskytovat služby jak pro vládní účely, tak širokopásmové datové připojení k internetu, které budou moci komerčně nabízet evropští telekomunikační operátoři koncovým zákazníkům.

Jak bývá podle Tošenovského v Bruselu dobrým zvykem, české předsednictví oficiálně dopředu nedeklaruje, že je jeho cílem během podzimu program pro bezpečnou konektivitu v jednáních (tzv. trialozích) s Evropským parlamentem uzavřít.

„Jak ale znám pozici Rady (nyní vedenou ČR, pozn. red.), která se již za předchozího předsednictví Francie shodla na společném přístupu, a jakožto stínový zpravodaj znám i pozici Parlamentu, která bude dokončena v průběhu září a schválena ve Štrasburku v polovině října, myslím, že je velká šance do konce roku dohody dosáhnout,“ popsal výhled europoslanec. Nejproblematičtější otázkou prý bude, kde vzít na tento projekt peníze.

Spolkový kancléř Olaf Scholz a premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po společném jednání, 29. srpna 2022, Praha
Ceny energií v EU je potřeba řešit, shodli se Fiala s Scholzem

Ministři i europoslanci se podle Tošenovského naopak shodují, že zásadní roli v bezpečné konektivitě by měla hrát EUSPA. Agentuře připadnou nové úkoly a noví zaměstnanci, a tím se dále zvýší význam Prahy jako centra kosmických aktivit EU.

Pražská centrála se rozrůstá

Agentura EUSPA, ještě do loňska nazvaná GSA, je centrálou řízení provozu kosmických programů EU, včetně dosavadních satelitních a navigačních projektů jako Galileo, EGNOS nebo Copernicus.

EUSPA má ředitelství v Česku deset let a aktuálně sídlí v pražských Holešovicích. Současná budova ale do budoucna nebude kapacitně stačit, kvůli novým úkolům by se počet zaměstnanců agentury měl téměř ztrojnásobit až na tisíc lidí.

Připravuje se proto nové sídlo v nedokončeném centru Nová Palmovka, na čemž se Praha jako investor v červenci dohodla s ministerstvem financí. Přestavba by měla být hotová v roce 2025.

Eurokomisařka Věra Jourová
Česko v čele Evropy: Drama o bilion pro Polsko. Věra Jourová v klíčové roli

Rozšiřování centrály EUSPA v Praze je podle primátorova náměstka Petra Hlaváčka (za TOP 09) pro metropoli i celý český průmysl důležité. „Nejde jenom o to, že tady je administrativa a zaměstnaní chytří lidé, ale generuje to spoustu dopadů do průmyslu v Česku. Je vyhodnoceno, že efekt je v hodnotě asi tří miliard korun,“ řekl podle ČTK v červenci Hlaváček.

Z Prahy by se tak mělo stát skutečné „vesmírné centrum EU“. Dokazuje to i tzv. EU Space Week, který české předsednictví pořádá ve spolupráci s Evropskou komisí a agenturou EUSPA na začátku října. Jedná se o událost, kdy se do české metropole sjedou všichni se zájem o současné kosmické trendy – politici, průmysl, start-upy, investoři, odborníci i uživatelé.

EuractivEuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.