Dvacet šest miliard eur bude činit v příštích sedmi letech rozpočet programu Erasmus+, který nyní schvaluje Evropský parlament.

Je to obrovská suma, podle nynějších přepočtů kolem šesti set miliard korun, tedy částka, za kterou by se daly postavit tři reaktory v Dukovanech. A dvojnásobek prostředků, které šly na program Erasmus v letech 2014–2020.

Pro žáky i sportovce

„Evropský parlament chtěl trojnásobek peněz na tento oblíbený program, podařilo se dohodnout dvojnásobek,“ uvedla před zasedáním parlamentu, který nyní Erasmus schvaluje, lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. Podle ní musel Evropský parlament svést o rozpočet programu tvrdý boj se členskými státy, které nechtěly prostředky na Erasmus navyšovat.

„Šance žadatelů o tyto studentské výměny budou nyní vyšší. Předpokládáme, že v příštích sedmi letech se programu zúčastní až dvanáct milionů účastníků,“ řekla k výsledku úspěšných vyjednávání Šojdrová.

O programu podle europoslankyně přitom přetrvává mýtus, že je pouze pro evropské vysokoškoláky. „To už tak dávno není. Je to dnes program od základních až po vysoké školy, který se týká nejen studentů, ale i žáků a učitelů,“ uvedla Šojdrová. Nyní navíc došlo i k rozšíření na oblast sportu. Na mezinárodní výměnné pobyty v této oblasti pro mládežníky, alei trenéry hlavně amatérského sportu půjde nově v příštích sedmi letech půl miliardy eur (asi 13 miliard korun).

Novým programem je také Evropská učitelská akademie, která by se mohla jmenovat po českém učenci Janu Ámosu Komenském. „Už se ostatně podařilo po Komenském pojmenovat cenu pro učitele, kteří učí o Evropské unii,“ dodala Šojdrová.

Británie není nenahraditelná

Program Erasmus+ se ale bude muset vypořádat s velkým problémem v podobě vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce ministerstva školství se však domnívá, že to není tak velký problém, jak to na první pohled může vypadat.

„Ačkoliv Velká Británie patřila vždy k oblíbeným destinacím, není to tak, že o jiná místa by byl výrazně menší zájem. Podíváte-li se na souhrnný přehled destinací za všechny sektory vzdělávání a typy výjezdů, Velká Británie je na druhém místě za Německem a Španělsko je hned v těsném závěsu,“ uvedla pro Deník.

„V tomto přehledu jsou započítány nejen studijní výjezdy studentů, ale také stáže, výjezdy akademických pracovníků, učitelů, zkrátka veškeré zahraniční výjezdy realizované v programu Erasmus+. Zaměříme-li se pouze na vysokoškolský sektor, Velká Británie se propadne na páté místo,“ sdělila Vavroušková.

„Na Ostrovy bude možné jezdit i nadále a případný pokles zájmu jistě plně nahradí další velmi oblíbené destinace,“ uvedla. Zároveň doplnila, že ale v tomto případě již půjde o iniciativu samotných univerzit. „V novém programovém období Erasmus+ 2021–2027 se Velká Británie stává tzv. partnerskou zemí, podobně jako řada jiných zemí mimo EU.

Na základě toho budou moci české univerzity své studenty do Británie i nadále vysílat, ovšem na spolupráci s partnerskými zeměmi mohou alokovat maximálně dvacet procent celkového rozpočtu Erasmus+ na mobilitu,“ vysvětlila.

Místo Anglie Wales 

Zatímco u anglických vysokých škol typu Oxford či Cambridge bude nyní zřejmě problém pro většinu českých vysokých škol studentskou výměnu dohodnout, podle europoslankyně Šojdrové je naopak velký zájem cítit ve Walesu či Skotsku. „Tamní regionální vlády mají zájem ve studenských výměnách pokračovat a své univerzity v tom podporují,“ dodala.