Evropa v souvislostechEvropa v souvislostechZdroj: se svolením EUPočátkem prosince se v Evropském domě v Bratislavě konala debata o evropských volbách. Slovenští odborníci se radovali, v zájmu o evropské volby konečně Slováci přeskočili Čechy a místo posledního místa v Evropské unii obsadili s 31 procenty zájmu mezi lidmi místo předposlední, tedy šestadvacáté.

Mezi Čechy, kteří půl roku před volbami dosáhli nelichotivého primátu, je totiž jako v jediné zemi Evropské unie zájem jít volit nižší než 30 procent. V červnových eurovolbách chce hlasovat pouhých 28 procent oprávněných voličů.

Europoslanci doufají, že příští rok v červnu zamíří k urnám přece jen více voličů než dřív:

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie
Účast při eurovolbách? Češi a Slováci jsou nejhorší. Mohou za to i školy

Je to přibližně stejné procento voličů jako před necelými pěti lety. Přitom i při zmíněné slovenské debatě byli tamní sociologové skeptičtí, že všichni ti, kteří v průzkumu říkali, že přijdou, nakonec skutečně k volbám na Slovensku dorazí. Vzhledem k malým odlišnostem mezi Českem a Slovenskem se dá čekat, že to i mezi českými voliči bude podobné.

Slováků bude víc, Němců ne

Slováci aspoň mohou před voliči argumentovat, že v Evropském parlamentu o víc než desetinu posílí. Oproti minulým volbám před pěti lety totiž získají místo třinácti mandátů patnáct.

Ten čtrnáctý už dostali dodatečně po definitivním odchodu Velké Británie z Unie a britských europoslanců z parlamentu ve Štrasburku. V minulých eurovolbách se totiž přes probíhající odchod Londýna z Unie ještě volilo i ve Velké Británii. Britští europoslanci odešli až po podepsání dohod o vystoupení z EU v lednu 2020.

Mezi země EU se tehdy rozdělila jen část jejich míst, další část se bude dělit v těchto volbách. Přesto zůstává z maximálního počtu europoslanců, který stanoví unijní dohody, ještě několik desítek postů neobsazených. Po příštích volbách bude v parlamentu zasedat 720 europoslanců.

Kdyby se volby do Evropského parlamentu konaly nyní, zvítězilo by v nich opoziční hnutí ANO:

Volby do Evropského parlamentu by se měly v Česku pravděpodobně konat 7. a 8. června 2024
Volby do Evropského parlamentu by těsně vyhrálo ANO před SPOLU, ukázal průzkum

Mezi státy, kde se bude europoslanců volit příští rok více, je vedle Slovenska přibližně polovina států Evropské unie. Největší změnu bude zvýšení počtu mandátů znamenat pro nejmenší státy Evropské unie, jichž se to týká. Počet mandátů Slovinska třeba vzroste z osmi na devět. Naopak u druhého největšího člena EU, Francie, kde přibudou dva europoslanci, se to při počtu 81 téměř nepozná.

Zdaleka nejsilnější poslanecký klub bude mít nadále Německo s 96 europoslanci. Po dvou nových europoslancích získají Španělsko a Nizozemsko, jednoho dostane také sousední Polsko.

Na stagnaci počtu českých europoslanců se lze dívat trochu s podivem, protože Česko je jednou z mála zemí střední a východní Evropy, kde počet obyvatel neustále roste a dnes už se místo původním deseti blíží jedenácti milionům.

Jedině v Česku dva dny

Vedle nejnižšího zájmu o volby do Evropského parlamentu má Česko v eurovolbách ještě jeden primát. Jsme jedinou zemí ze všech 27 států Evropské unie, kde se bude volit ne jeden, ale dva dny.

Jiný primát mají Irové. Jejich volební systém, kopírující ten britský, má totiž většinové jednomandátové obvody. Ve většině zemí Evropské unie je systém smíšený, v některých jako v Česku poměrný.

Ve většině zemí Unie lze také do Evropského parlamentu kandidovat už v osmnácti letech. Česko je v menšině států, kde je to povoleno až od 21 let. V Itálii a Španělsku musí být kandidátovi na europoslance dokonce nejméně 25 let.

Nadcházející volby do Evropského parlamentu zřejmě bude provázet vyšší míra fake news a dezinformací:

Ředitel pro Kanceláře Evropského parlamentu Stephen Clark.
Problémem voleb budou fake news a dezinformace, říká zástupce europarlamentu

Česko patří společně například s Polskem a Maďarskem mezi země, kde pro zisk euromandátu musí volební uskupení překročit 5procentní hranici počtu získaných hlasů. V sousedním Německu na rozdíl od voleb do Spolkového sněmu taková hranice není. Proto se za našeho západního souseda dostávají do Evropského parlamentu zástupci i menších stran, například německých Pirátů. V Německu k získání europoslaneckého mandátu stačí asi nejmenší procento hlasů v celé EU. Vzhledem k 96 mandátům na celou zemi je to jen o něco více než jedno procento hlasů.

Velké rozdíly jsou mezi členskými státy Unie také v umožnění volby korespondenčním hlasováním ze zahraničí. V necelé polovině zemí to lze, ve druhé polovině nikoli. Do ní stále patří Česká republika, byť zákon, který by to mohl změnit, už vláda Petra Fialy připravila. Při velmi malém zájmu doma v Česku by přitom hlasy „zahraničních Čechů“ mohly volby do Evropského parlamentu zásadně ovlivnit.

Evropa v souvislostechEvropa v souvislostechZdroj: se svolením EUEvropa v souvislostech

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.