Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Evropský blok se v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku známého jako FitFor 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů unie k roku 2030. Mezi více než desítkou norem je i zásadní omezení emisí z automobilové dopravy, která by měla v příštím desetiletí začít daleko výrazněji k pohonu využívat elektřinu, vodík či jiné bezemisní prostředky.

Automobilky budou muset do roku 2035 skončit se spalovacími motory.
PŘEHLEDNĚ: Konec spalovacích motorů. Co čeká na řidiče v příštích letech

Čtvrteční dohoda zásadně prodraží jakékoli množství oxidu uhličitého, které budou nové vozy vypouštět do ovzduší. Cílem normy, kvůli které již přizpůsobila své budoucí plány většina automobilek, je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy.

„Tato dohoda vytyčí cestu k modernímu a konkurenceschopnému automobilovému průmyslu v EU. Svět se mění a my musíme být i nadále na čele inovací,“ komentoval konečnou shodu na nových emisních pravidlech český ministr průmyslu Jozef Síkela. Nizozemský europoslanec a hlavní vyjednavač EP Jan Huitema uvedl, že norma zlevní nákupy a provoz nízkoemisních aut a automobilkám pomůže orientovat jejich další výrobu.

Obavy z hospodářských dopadů

Některé státy původně usilovaly o odklad zpoplatnění emisí, neboť se obávaly hospodářských dopadů tohoto kroku. Unijní instituce se shodly na tom, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit. Možností bude také využívat ve spalovacích motorech syntetická paliva.

Nařízení počítá také s pobídkami pro automobilky, které rychle začnou vyrábět ekologické vozy. Pokud bude nějaká firma prodávat alespoň čtvrtinu nízkoemisních či bezemisních aut a 17 procent dodávek, budou pro ni do roku 2030 platit mírnější limity týkající se CO2.

Elektromobil. Ilustrační snímek
Konec spalovacích motorů. Europarlament odhlasoval zákaz prodeje od roku 2035

Omezení prodeje spalovacích motorů je první z řady vyjednávaných částí klimatického balíku, kterou se českému předsednictví a europoslancům podařilo uzavřít. Podle diplomatů je šance na brzkou shodu také u normy stanovující národní emisní cíle nebo u pravidel týkajících se pohlcování emisí lesy. Naopak rozdílnější jsou postoje států a EP v otázce reformy trhu s emisními povolenkami a jejího rozšíření na silniční dopravu a provoz budov.