Evropský výbor regionů, který od roku 1994 zastupuje milion dvě stě tisíc volených obecních, městských a krajských zastupitelů a má ve svých třech stech padesáti členech stálého výboru i svůj celoevropský orgán, by chtěl do záležitostí Evropské unie mluvit více než dosud.

Zatím má totiž pouze poradní hlas k přijímané evropské legislativě, což znamená, že se na něj může brát, a často i bere, ohled, ale také nemusí. „Hlas Evropského výboru regionů se zesiluje, podobně jako v případě europarlamentu. Naráží to ale na odpor dalších evropských institucí, které to berou jako možnou další komplikaci pro rozhodování,“ uvedl pro Deník náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, jeden ze dvanácti českých zástupců v Evropském výboru regionů.

Situace na slovensko-ukrajinské hranici
Unie pomůže Česku a Polsku s Ukrajinci. Mohou požádat o ochranu kdekoli v EU

„Důležité by to bylo především u legislativy v oblastech, které se obcí přímo dotýkají a které na ně dopadají,“ řekl dále. „Naše připomínky bývají už teď velmi často Evropskou komisí přijaty,“ dodal.

Evropský senát? 

Zdroj: DeníkProbíhající Konference o budoucnosti Evropy navrhla, aby role Evropského výboru regionů posílila.„V rámci návrhů tam takové požadavky jsou, ale závěry ještě nejsou definitivně hotovy,“ sdělil Sršeň. Jedním z návrhů je, aby v každé obci a městě Unie byly vytvořeny pozice „unijních ambasadorů“, kteří by pomáhali vysvětlovat kroky a zprostředkovávali zpětnou vazbu pro Brusel přímo od občanů.

V minulosti se objevily i úvahy, aby se právě ze zástupců regionů stala druhá komora, tedy Senát Evropského parlamentu. Ta by zastupovala občany EU podle územních celků. I to je však zatím otázka budoucnosti.