„Média jsou nejdůležitějším demokratickým nástrojem sloužícím svobodě. Můžeme být hrdí na naše demokratické standardy, ale nesmíme přehlížet znepokojivý stav svobody tisku ve světě, který se nyní týká i Evropy. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je rozhodujícím nástrojem k řešení těchto problémů,“ uvedla dopoledne v rozpravě zpravodajka návrhu za výbor pro kulturu a vzdělávání Sabine Verheyenová z Německa.

Ve svém postoji k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který podpořilo 448 europoslanců, 102 bylo proti a 75 se zdrželo, se europarlament vyslovil pro to, aby členské státy chránily média proti nátlaku, včetně například nucení novinářů prozrazovat zdroje nebo zpřístupnit zašifrovaný obsah svých komunikací. Pouze jako zcela krajní řešení může být podle europoslanců použit špionážní software, a to po individuálním soudním posouzení případu, například při vyšetřování terorismu.

Potápějící se Titanic, rytina Willyho Stöwera. Slavná katastrofa se zapsala i do dějin žurnalistiky a světově proslavila deník New York Times, který o ní informoval jako první
Novináři jako hybatelé dějin. Připomeňte si deset zpráv, které změnily historii

Parlament také chce, aby média měla povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Cílem opatření je též vyšší ochrana médií před svévolnými rozhodnutími velkých on-line platforem a snaha zajistit, aby média nebyla ekonomicky závislá na veřejné reklamě.

Místopředsedkyně komise a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová dnešní hlasování označila za významné. „Demokracie může vzkvétat pouze tehdy, když novináři pracují beze strachu,“ uvedla na platformě X s tím, že se novinka musí „co nejdříve stát realitou“.

Český pirátský europoslanec Marcel Kolaja uvedl, že do parlamentní pozice k předpisu prosadil, aby vysoce postavení evropští politici nesměli vlastnit více než čtvrtinový podíl v médiu. Zákaz se má týkat premiérů, prezidentů, ministrů či eurokomisařů. „Celá Evropa tak bude mít jistotu, že se už nikde nezopakuje to, co jsme zažívali my v době, kdy část médií vlastnil expremiér Andrej Babiš,“ uvedl.

Komise věc předložila loni v září, dnešním rozhodnutím dal europarlament mandát svým zástupcům začít o konečné podobě návrhu vyjednávat s členskými státy evropského bloku. Rada, tedy země EU, se na své vyjednávací pozici shodla už letos v červnu. Cílem unijních institucí je jednání uzavřít před nadcházejícími volbami do europarlamentu.