Med patří dlouhodobě k nejvíce falšovaným potravinám nejen v České republice, ale i ve světě. Zpravidla se umísťuje na pátém až sedmém místě za produkty, jako jsou káva, olivový olej, parmazán nebo mořské plody. Stojí za tím měnící se životní styl spotřebitelů, kteří stále častěji dávají přednost zdravějším potravinám a med používají jako sladidlo místo cukru. Poptávka po něm tedy už roky stoupá, takže jeho padělání se podvodníkům vyplatí.

Omezit to má nová směrnice, kterou v minulých dnech schválila naprostá většina poslanců Evropského parlamentu. Podle nich má být jasnější, kde byl med sklizen. Nově se tedy na etiketě mají objevit země původu v pořadí podle podílu, který tvoří v konečném výrobků. Stejně budou mít výrobci povinnost tyto informace uvádět i v případě ovocných šťáv či marmelád.

Pančovaný, nebo ne? Včelař radí, jak poznat kvalitní med: 

Včelaření propadl Aleš Pelikán jako desetiletý kluk, dnes se mu věnuje čtyři desetiletí
Jak poznat kvalitní med? Ve vodě se rozpouští pomaleji, radí zkušený včelař

Podle zpravodaje návrhu Alexandera Bernhubera zajistí přesnější uvádění zemí původu kromě přísnějších kritérií kvality a kontrol i větší transparentnost a usnadní spotřebitelům výběr zdravějších a regionálních produktů.

„Zastavíme podvodné praktiky s medem. Na každé etiketě budou v budoucnu jasně uvedeny země původu a v případě směsí i příslušné podíly zemí původu v procentech. To spolu s dalšími opatřeními zabrání spotřebitelům a včelařům v prodeji falšovaného medu a díky větší transparentnosti usnadní spotřebitelům informovaný výběr,“ upřesnil rakouský europoslanec Bernhuber.

Specializovaná laboratoř

Odborníci ovšem upozorňují na to, že uvádět jednotlivé země na etiketu nebude pro výrobce jednoduché. Složení medu se totiž v průběhu roku mění podle jeho produkce ve světě. „V jednu chvíli může být větší složka medu z Argentiny následovaná medem z Chile, ale to se může během krátké doby otočit. Toto označování tak bude spojeno s větší byrokracií,“ domnívá se agrární analytik Petr Havel.

Za mnohem důležitější ale považuje to, že směrnice počítá se zřízením referenční laboratoře pro med, která by zlepšila kontrolu a systematickým kontrolováním odhalila falšování. Medem se v Evropě zabývá řada laboratoří už nyní, ale používají různé metodiky. Přinášejí tak různé výsledky, což pro spotřebitele může být matoucí. Referenční laboratoř nastaví jednotnou metodiku. „Bude garantovat, zda med nebyl falšován,“ doplnil analytik.

Včelstva před sezonou zdecimovaly choroby, přesto se letošní produkci medu podařilo zachránit. Jak je to možné? 

Letošní produkce medu byla průměrná.
Produkci medu se podařilo zachránit. Pomohl i český vynález na obranu včel

Směrnice pamatuje i na ovocné výrobky, jako jsou ovocné šťávy, džemy, želé nebo marmeláda. Také v těchto případech bude nutné uvádět země původu jednotlivých složek. Pro spotřebitele ovšem bude podle Havla důležitější informace, kolik cukru se do výrobků přidává.

Například do směsných ovocných produktů výrobci často dávají levnou ovocnou složku, což často bývá jablečná šťáva. Takto občas dochází ke klamání spotřebitele. „Bude mít větší přehled o tom, jaký typ cukru ve výrobku je,“ řekl Havel.

O postupech proti falšování medu mluví úředníci už řadu let. Až nyní se ale na stůl dostal konkrétní návrh. Europoslanci předpokládají, že má v platnost vejít do poloviny příštího roku. Havel se ale domnívá, že kolem ní povedou politici ještě složitou diskusi. Navíc se blíží evropské volby, které současnou podobu europarlamentu promění. Odhaduje proto, že platná může být až v roce 2025.

Solidní úroda

Českým včelařům se letos poměrně dařilo. Už na podzim hlásili, že letos byla jejich produkce vyšší než za poslední dva roky. „Důvodem letošních vyšších výnosů bylo příznivější počasí pro včely, především v době květu řepky. Med z ní u nás totiž má hlavní zastoupení,“ vysvětlil medový someliér ze společnosti Medokomerc Milan Špaček.

Spotřeba medu v Česku je vyšší, než tuzemští včelaři zvládnou vyprodukovat. Surovina se proto dováží z jiných evropských zemí nebo z Jižní Ameriky.

Nemoci se letos staly pohromou pro některé české včelaře:

Nákup místního medu je to nejlepší, co se dá udělat pro přírodu. Spotřebitel přesně ví, od koho med kupuje a z jakého konkrétního místa. Může si za lžičkou medu představit konkrétního včelaře
Včelaře znepokojuje varroáza. Roztoč ohrožuje včelstva, některá už zahubil

Značná část prodávaného medu v Evropě pochází z Číny. Ta je také jeho největším producentem na světě, druhým je právě Evropa.

Předseda evropského sdružení profesionálních včelařů Walter Haefeker ovšem nedávno v bavorském zemědělském listě Wochenblatt poukázal na to, že, přestože má Evropa dvojnásobný počet včelstev, než má Čína, produkuje jen asi 70 procent objemu ve srovnání s Čínou. Vysvětlil to tím, že v asijské zemi je med stáčen ještě před koncem procesu tvorby a následně průmyslově upravován.

Vývoz evropského medu do Číny přitom roste, protože bohatnoucí Číňané začínají stále více kupovat zahraniční produkci, neboť domácí přestávají věřit.