Polsko a Česká republika přišly blokováním přijetí migrační reformy Evropské unie, která by jim zajistila solidární příspěvek dalších států EU na ukrajinské běžence, odesítky miliard euro, tedy mnoho set miliard korun. 

Polsko, které přijalo několik milionů ukrajinských uprchlíků, mohlo od zbytku Unie požadovat v případě přijetí navržené migrační reformy ještě před začátkem ruské agrese odhadem čtyřicet miliard euro (asi bilion korun). Při přepočtu 22 tisíc euro na běžence přitom o stovky miliard korun přišlo i Česko. Teď si na to obě země stěžují. 

Maďarský premiér Viktor Orbán a tehdejší český premiér Andrej Babiš při společném setkání v Praze
Orbán zablokoval Česku peníze EU na ukrajinské uprchlíky. Babiš ho podpořil

„Musíme společně dosáhnout toho, aby se solidarita, o které se v EU často mluví, týkala i nás. Aby si naši situaci uvědomily i další evropské státy a orgány EU, a abychom dosáhli na výraznější pomoc než dosud,“ uvedl v Katovicích ve čtvrtek po jednáních české a polské vlády premiér Petr Fiala.

Další prostředky na uprchlíky z Ukrajiny požaduje i polský premiér Mateusz Morawiecki „Chceme, aby nedocházelo k takové diskriminaci, že trest za nepřijetí nelegálního imigranta je 22 tisíc euro a za přijetí jednoho (ukrajinského) uprchlíka dostáváme stokrát menší částku. Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ukázaly opravdovou solidaritu a vzaly na sebe břemeno ve snaze zamezit humanitární katastrofě,“ zdůraznil Morawiecki.

Varšava překazila Fialovi plány

Migrační reformy se roky odkládaly také kvůli odporu zemí Visegrádu a návrh reformy odsouhlasili ministři vnitra teprve před několika týdny. Na Ukrajince se proto logicky nevztahuje.

Zatímco v Polsku za to může kabinet Práva a spravedlnosti, který vládne v Polsku až osmý rok, „děkovat“ jen sám sobě, v Česku migrační reformu blokovali předchůdci Petra Fialy, především kabinet v čele se šéfem ANO Andrejem Babišem.

Uprchlíci ze zemí Afriky a Blízkého východu vnímají Česko stále jako tranzitní zemi, odkud putují dále do západní Evropy. Ilustrační foto.
Nelegální migrace v Evropě sílí. Česko řeší skoro dvojnásobek případů

Polsko i Česko se přesto snaží alespoň část peněz na Ukrajince od EU dostat. Premiér Fiala se pokusil tento bod dostat do závěrů červencového summitu EU, kde se v části věnované Ukrajině objevil. Měl být zdůrazněn i v části závěrů summitu věnované migraci, ale tu Polsko a Maďarsko na summitu zablokovaly.

„Myslím, že to není v zájmu České republiky, není to odpovědné, ohrožuje to finanční podporu, kterou Česká republika prosadila a vyjednala pro země, které poskytují ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny,“ kritizoval polský postup následně Fiala.

Polsko couvá z referenda

Ve čtvrtek v Katovicích už byl Fiala smířlivější. „Máme rozdílné přístupy ke strategiím v oblasti migrace, ale stejné cíle,“ uvedl premiér. Zda k penězům EU na Ukrajince povede polský tvrdý postoj, nebo česká podmíněná podpora migrační reformy a vyjednávání, se teprve ukáže.

Ilustrační snímek
Do EU loni zamířilo 330 tisíc nelegálních migrantů. Dominuje balkánská trasa

Polská vláda však už částečně ze svého nesmiřitelného postoje vůči migrační reformě ustupuje. Podle serveru Onet.pl zřejmě kabinet zruší svůj záměr uspořádat o migraci referendum současně s říjnovými parlamentními volbami. A to proto, že by referendum nejvíce nahrálo extrémně pravicové Konfederaci, které v atmosféře protiimigrační hysterie podle průzkumů roste voličská podpora.