Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy a má energeticky nejnáročnější ekonomiku ze všech států evropské sedmadvacítky. Ve využívání obnovitelných zdrojů je na chvostě Evropské unie a nezdá se, že by se na tom v letech, které zbývají do platnosti drsného zdanění emisí, mělo něco změnit. 

Nejvíce ohrožené jsou v této souvislosti uhelné a průmyslové regiony, což je v případě Česka většinou jedno a totéž. Pořad Zapojse.eu se europoslance Ondřeje Knotka za opoziční ANO před časem zeptal, jak dramaticky vidí on sám tuto situaci. „Evropská unie připravila speciální mechanismus takzvané spravedlivé transformace, jehož hlavní částí je Fond spravedlivé transformace. A ten je především pro ty uhelné a energeticky náročné regiony,“ uvádí Knotek.

Životní prostředí - Ilustrační foto
Zelená dohoda může zničit jednotu EU. Ve válce musí ekologie stranou

„Každá země EU má definované regiony, které jsou takzvané ty přechodové – just transition regions. V České republice se hovoří o třech krajích: kraji Moravskoslezském, Ústeckém a kraji Karlovarském," připomíná europoslanec a dodává, že pro Českou republiku je ve fondu vyčleněno přibližně čtyřicet miliard korun.

To, co je podle něj důležité, je, že se podařilo oproti původním plánům rozšířit oblast projektů, na které mohou zasažené regiony peníze z fondu použít.

„My, když jsme dávali dohromady Fond pro spravedlivou transformaci, tak jsme se snažili za Evropský parlament co nejvýše rozšířit ty možné podporované operace, podporované projekty. Dostal se tam třeba i udržitelný cestovní ruch,“ uvedl Knotek.

Zdroj: Youtube

Jenže za poslední víc než rok mnohé změnila ruská agrese proti Ukrajině, která se po covidu stala pro Evropskou unii a ekonomiky členských států další velkou, v plánech EU původně nezohledněnou, hospodářskou zátěží. „My jsme i iniciovali s dvěma kolegy dopis na Evropskou komisi hned, jak válka začala, aby ty dopady vyhodnotily, protože balíček (Fit for 55) je velmi komplexní, je to vlastně 14 klíčových legislativ a mnoho dalších paralelně projednávaných legislativ,“ uvedl Knotek.

EU dost nezohlednila energetickou krizi

Pokud ale Knotek a jeho kolegové očekávali, že dojde k přehodnocení evropské klimatické politiky v důsledku například energetické krize, která byla a do značné míry stále je důsledkem ruské agrese proti Ukrajině, tak se nedočkali.

Proto Knotek přešel do opozice proti dalšímu pokračování klimatické politiky EU tak, jak byla ještě před covidovou a energetickou krizí a válkou proti Ukrajině nalajnována. „Balíček Fit for 55 z energetického pohledu není aktuální, není reálný a neodpovídá rostoucí poptávce po energiích,“ uvedl europoslanec pro server Info.cz. „Osobně proto doufám, že v roce 2024 přijde výrazně pragmatičtější Evropský parlament, který pomůže vygenerovat výrazně rozumně uvažující Evropskou komisi, a pak to může vést i k reálné energetické politice v Evropě, včetně smysluplných reforem tohoto trhu,“ řekl k blížícím se volbám do Evropského parlamentu v příštím roce.

Michaela Šojdrová
EU nepotřebuje víc kompetencí. Krize zvládá, říká Michaela Šojdrová

České republice by měl sice pomoci nový Sociální fond v celkové výši pro EU přes osmdesát miliard euro, který na Česko pamatuje desítkami miliard korun. Podle Knotkovy kolegyně z ANO, místopředsedkyně evropského parlamentu Dity Charanzové, to však zdaleka nepokryje všechny náklady, které si nový balíček v Česku vyžádá. „Samozřejmě to opět způsobí nárůst cen energií, které zaplatí občané. Pro tento návrh tak nemohu zvednout ruku,“ řekla novinářům Charanzová.

Proto tato významná česká evropská politička, která nestojí v tvrdé opozici proti klimatickým plánům unie, hlasovala proti balíčku směrnic Fit for 55.

Projekt institutu EUROPEUM

Projekt EngagEU (Zapojse.eu) si klade za cíl podpořit zapojení občanů do otázek postpandemické obnovy a zelené transformace Evropy tím, že vytváří prostor pro jejich aktivní participaci v otevřené diskuzi o klíčových otázkách pro Evropskou unii a Českou republiku. Skrze interaktivní webové prostředí na www.zapojse.eu nabízí široké veřejnosti možnost získání povědomí o Evropském parlamentu, jeho činnosti a aktuálních aktivitách, které mají dopad na každodenní život občanů.

Zapojse.euZdroj: Zapojse.euKaždý měsíc budou od května 2021 v rámci projektu vydány dva videorozhovory s českými a zahraničními poslanci Evropského parlamentu, které budou doplněné fact-checkingem provedeným Demagog.cz.

Na webu Denik.cz pak budete moci každý měsíc nalézt články, které vás seznámí s podstatnými myšlenkami a tématy těchto rozhovorů s europoslanci. Ty se budou zabývat různými zajímavými tématy týkající se postpandemické obnovy Evropy či její zelené transformace, kterým se v rozhovorech budeme věnovat.

Projekt je realizován Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a je spolufinancován z prostředků Evropské unie v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Pro získání aktuálních informací sledujte Facebookovou a instagramovou stránku projektu.