Kliknutím zvětšíteReformy a investice. Právě ty mají obnovit českou ekonomiku zasaženou koronavirem. Aby se tuzemská ekonomika skutečně postavila zpět na nohy, veškeré investice mají sledovat konkrétní milníky. Kromě hojně skloňovaných cílů pro ozelenění a digitalizaci ekonomiky by se mělo Česko posunout vpřed také v sociální soudržnosti.
Zatímco některé země se v rámci tohoto cíle ve svých plánech soustředí například na řešení nárůstu nezaměstnanosti po covidové krizi, Česko bude investovat zejména do rekvalifikací, školek, domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb.
„V případě Česka se plán obnovy zaměřuje na trvající nedostatek péče o děti do tří let, který mnoha ženám brání v návratu do zaměstnání a ženy na trhu práce znevýhodňuje. Další prioritou je oblast dlouhodobé péče, kde plán bude financovat výstavbu a rekonstrukci sociální infrastruktury, včetně domovů pro seniory,“ přiblížila tuzemské plány Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR.
Do oblasti sociálních služeb a trhu práce chce Česko podle odhadů zmíněného plánu investovat necelých 23 miliard korun. Zatímco necelé půl miliardy zaplatí státní kasa, zbylé prostředky Česku poskytne ta unijní.
Proměna dlouhodobé péče
Není to ale jen o rekonstrukcích nebo výstavbě nových zařízení sociálních služeb. Česko chystá s pomocí evropských zdrojů také proměnit to, jak zde funguje dlouhodobá péče.
„Česko se v Národním plánu obnovy zavázalo i k velmi potřebné a dlouho odkládané reformě dlouhodobé péče. Do konce roku 2023 by měl být schválen zákon o dlouhodobé péči, který umožní propojit sociální a zdravotní péči a zajistí vyšší standardy péče u veřejných i soukromých poskytovatelů,“ doplnila pro redakci Žáková.
Zhruba 9 miliard korun tak pomůže proměnit a deinstitucionalizovat péči o seniory a lidi se zdravotním postižením. Ta se má stát více komunitní a domácí. Proto prostředky z evropské kasy zafinancují například nákup elektrických nebo hybridních automobilů pro terénní pečovatelské týmy, které jezdí za svými klienty domů.
„Dlouhodobým problémem materiálně technické základny sociálních služeb v ČR je jejich nedostatečná kapacita, která nepokrývá současnou poptávku po terénních, ambulantních a pobytových sociálních službách, a to i v oblasti dlouhodobé sociálně zdravotní péče,“ potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Proto Česko chystá peníze využít na zvýšení kapacit domovů pro seniory, ale také domovů se zvláštním režimem, pečovatelských služeb, domovů pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovacích služeb, center denních služeb, denních a týdenních stacionářů či chráněného bydlení.
Nové domovy pro seniory a další zařízení mají jít podle Žákové s dobou a zlepšit tak kvalitu poskytované péče a života jejich klientů.
„Nová zařízení sociální péče budou respektovat moderní trendy, které klientům zaručí důstojné podmínky pro život a nezávislé bydlení. Budou se stavět menší rezidenční zařízení s většinou jednolůžkových pokojů se sociálním zařízením. Navíc veškerá nová zařízení sociální péče budou muset plnit kritéria energetické účinnosti,“ zdůraznila.
Jak uvedl pro redakci ředitel Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, plánované navýšení sociální infrastruktury, se kterým český plán obnovy počítá, je dostatečné.
„První výzva z Národního plánu obnovy na vybudování nových kapacit sociálních služeb má být vypsána v prosinci tohoto roku. Celková alokace je 9,6 miliardy korun a alokace je směřována na vybudování nových sociálních služeb, jejichž šíře je dostatečná,“ řekl.
Od školek po trh práce
Nová „místa“ mají vzniknout také pro generaci nejmladších. Národní plán obnovy předpokládá, že vznikne o 40 procent více zařízení pro děti mladší tří let. Česko chce do navýšení kapacit investovat asi 7 miliard korun.
Kromě budování kapacit se Česko zavázalo přijmout legislativní úpravu, která zajistí stabilní financování péče o děti do tří let a zaručí, že se péče o nejmenší stane cenově i regionálně dostupnější. To by měla do značné míry naplnit již v létě schválená novela zákona o dětských skupinách.
Díky větší nabídce a podpoře péče o děti se rodiče budou moci lépe vracet na trh práce.
V Česku se to týká zejména žen, kterých je v porovnání s muži na rodičovské dovolené většina. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí tvořili muži v roce 2020 z 315 tisíc příjemců rodičovské pouze necelých 6 tisíc. Právě dlouhá rodičovská stojí mnohdy za problémy s návratem matek na trh práce.
Tyto překážky by měla plánovaná reforma zmírnit a mimo jiné tak přispět k vyrovnání platů mezi muži a ženami. Podle dat Eurostatu z roku 2019 je v Česku rozdíl mezi platy mužů a žen 18, 9 procenta, zatímco unijní průměr je 14,1 procenta.
„Rovněž je nutné odstraňovat přetrvávající genderové nerovnosti na trhu práce a vytvořit nové kapacity pro zajištění péče o děti v jeslích, kde jsou cílovou skupinou rodiče (zejména matky) dětí do 3 let, kterým bude tímto opatřením umožněna vazba na trh práce,“ popisuje problémy český plán.
Trh práce je další oblastí, na kterou se národní plán obnovy ve své sociální „kapitole“ (komponenta 3.3) zaměřuje. Dalších 7 miliard korun proto poputuje na rekvalifikace a celoživotní vzdělávání. Necelé půl miliardy tak například tuzemsko investuje do vzniku moderních vzdělávacích center, která by měla být připravena řešit pracovní výzvy spojené s digitalizací a průmyslem 4.0.
EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.
7
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
