Pokud by vypuknul konflikt mezi NATO a Ruskem, bude ČR jeho aktivním účastníkem od první minuty, zopakoval Řehka. „Velká část naší armády odjede bojovat podle aliančních obranných plánů. Naše teritorium se stane významnou tranzitní zónou a zázemím a je opět na nás vojácích, aby tato zóna byla bezpečná a mohla fungovat,“ uvedl.

V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů, které jsou již dnes v dosahu ruských zbraní. „Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí na ruby, všechno bude jinak,“ uvedl. Považuje za nutné nic si nenalhávat a veřejnost o tom informovat.

Návštěva amerického prezienta Joea Bidena v Kyjevě. Setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezident USA Biden nečekaně navštívil Kyjev. Oznámil nový balík pomoci Ukrajině

Tři dekády svobody, míru a bezpečí jsou v novodobé historii spíš anomálií než pravidlem, dodal Řehka. „Nesmíme to považovat za samozřejmé. Musíme náš styl života aktivně podporovat a bránit, jinak o něj přijdeme. Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru,“ řekl.

Válka NATO s Ruskem by trvala víc než pár týdnů

Řehka pokládá za pravděpodobné, že by válka NATO s Ruskem trvala víc než pár týdnů. „Naše zdroje dlouhodobě podfinancované profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily. Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí,“ zdůraznil. Považuje za zvláštní, že se nad tímto faktem někdo pozastavuje. „To je prostě realita, která je jasná každému, kdo se obranou seriózně zabývá,“ řekl.

Je podle něj na čase začít připomínat, že existují zákonem stanovená branná povinnost, systém mobilizace a na obraně se nepodílí pouze armáda. Veřejnost se tím nemá strašit. „Je ale potřeba si věci říkat na rovinu a informovat o tom také veřejnost. Je to součást budování odolnosti a obranyschopnosti,“ dodal.

Situace v ukrajinském Charkově, únor 2023.
V Charkově zavládla panika. Lidé se bojí velkého útoku z Ruska, říká Ukrajinka

Česká vláda, společnost i armáda dělají podle něj to nejlepší, co umí, aby usilovaly o vojenské vítězství Ukrajiny na bojišti. „Bez ohledu na výsledek války na Ukrajině musíme počítat s tím, že Rusko pro nás bude hrozbou. Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme se připravovat na možný střet mezi Ruskem a NATO,“ uvedl. Označil to za jediný způsob, jak se válce vyhnout.

„Cílem našeho úsilí není vyvolat válku, ale vyhnout se jí. Kdyby ale nastala, musíme ji vyhrát. Jedinou možností, jak toho dosáhnout, je ukázat agresivnímu Rusku, že žádná jeho snaha nemá šanci na úspěch,“ uvedl. Rusko podle Řehky rozumí pouze jednotě aliance, odhodlání, vojenské síle a připravenosti na vojenský střet.

Černochová: Ruská invaze ukázala, jak jsme zaspali

Události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci, nejvíce od druhé světové války. Bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali, řekla na velitelském shromáždění ministryně Černochová. Potvrdila jednotu Západu po ruské invazi na Ukrajinu.

Západ vyznává demokracii, svobodu, práva jednotlivce a obecně základní lidská práva, uvedla Černochová. Podotkla také, že se prokázala smysluplnost Severoatlantické aliance (NATO). Ruský prezident Vladimir Putin se podle ministryně přepočítal, když sázel na opak. Připomněla také, že ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku už se cvičí druhá skupina ukrajinských vojáků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří v Evropském parlamentu v Bruselu, 9. února 2023.
Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině už začala, prohlásil Zelenskyj

Iluzi věčného míru v Evropě podléhali mnozí včetně všech předchozích vlád, uvedla ministryně s tím, že resort převzala se silně podfinancovaným rozpočtem a armádu s technikou z minulého století. Věří, že se to rychle změní.

Poznamenala, že velké strategické projekty se rozjely. Zmínila zakázku na bojová vozidla pěchoty CV-90, jež podle ministryně nabývá jasné a hmatatelné kontury a v níž se dosáhne výhodnějších podmínek díky kooperaci se Slovenskem. Tankisté přebírají do výzbroje stroje Leopard 2A4, které Česku darovalo Německo. „V konečném důsledku však počítáme pro 73. prapor s mnohem modernějšími stroji. A mohla by to být právě třeba nejnovější verze Leopardu 2A7,“ konstatovala Černochová.

Za velkého pomocníka v modernizaci české armády označila Spojené státy. Blíží se podle ní podpis Dohody o spolupráci v oblasti obrany (DCA). „Jsem opravdu velmi ráda, že po jistém útlumu v česko-amerických vztazích a podivné zahraniční politice všech azimutů minulých vlád jsou naše vztahy s USA velmi pevné,“ řekla ministryně.

Připomněla, že USA poskytnou Česku dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Balík finanční pomoci minulý týden ohlásil nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Ukrajinský voják hlídkující na ulici v Bachmutu, 14. února 202
Ukrajinské odhodlání udržet Bachmut Západ znepokojuje, tvrdí analytici

Ministryně připomněla dar USA v podobě osmi amerických vrtulníků systému H-1. Česko získá šest bojových a dva transportní vrtulníky, první zhruba za měsíc. S USA navíc její resort vyjednává o možném pořízení amerických strojů F-35 pro české letectvo.

Černochová také ocenila působení vojáků v zahraničí. Při budování mezinárodní základny na Slovensku splnili úkoly v termínu, ČR je dál připravena praporu velet, míní. Připomněla, že Česko povede také misi MFO, která na Sinaji dohlíží na dodržování mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem. Svědčí to podle ministryně o vysokém renomé armády.

Černochová také zmínila brannou legislativu, kterou nedávno v prvním čtení podpořila Sněmovna. Týká se možnosti doplnění ozbrojených sil ČR a také uzákonění každoroční výše výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).