Zkušenost k nezaplacení. Podle zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí Jany Hybáškové má nyní Unie zájem především o technické odborníky.Zkušenost k nezaplacení. Podle zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí Jany Hybáškové má nyní Unie zájem především o technické odborníky.Zdroj: Se svolením Jany HybáškovProč by se měli Češi o práci v evropských institucích zajímat? K čemu to je dobré?
My Češi, na rozdíl od občanů zemí, které se staly členy Evropské unie dříve než my, máme tendenci vnímat Unii jako „my a oni“. Já jsem měla možnost spolupracovat s kolegy z mnoha evropských zemí. A mohu vás ujistit, že u nich to „my a oni“ v případě Unie není. U nás tím vzniká pocit, že práce v evropských institucích je stejná jako práce pro jiné mezinárodní instituce. Tedy daleko od domova, práce nám vzdálená a nepochopitelná. To je první problém, který je třeba překonat. Uvědomit si, že EU jsme my a práce v unijních institucích je práce doma a pro domov. A je důležité, abychom my Češi u toho byli a dění v unii ovlivňovali.

Z definice je ale pracovník evropských institucí nestranný a nemá „nadržovat“ vlastní zemi. K čemu je nám víc Čechů v institucích unie?
Nestranný samozřejmě má být a nemá rozhodovat podle toho, odkud pochází, to je pravda. Ale jde o to, že si přinášíte zkušenost ze své země, kterou přenášíte do své práce. Nejde o to, mít v Evropské unii co nejvíce lidí, ale o to, mít v institucích přiměřené zastoupení, což tak stále není. Jedná se o to, být součástí evropské mozaiky, kde se skládají zkušenosti Švédů, Řeků či Irů, aby v nich český pohled a české znalosti nechyběly.

Jak na tom teď v tom celoevropském srovnání jsme? Jaké máme zastoupení v unijních institucích? Jsme na tom nejhůř z Evropy?
To samozřejmě ne. Už jen proto, že tam jsou státy jako Malta, které jsou velmi malé.

Myslím v poměru k počtu obyvatel. Tam je to jak?
Ono se to moc říci nedá. Především v agenturách unie je nyní veliký pohyb lidí. Evropské instituce mohou mít až padesát tisíc zaměstnanců. Čechů je zhruba tisícovka.

Pojďme k praktickým věcem. Co je základním předpokladem pro to, aby člověk mohl na práci v institucích EU vůbec pomýšlet?
Cesta do Bruselu začíná v Bruselu. Podstatné jsou znalosti o Evropské unii, je třeba vědět, jak Unie funguje. To ale neznamená, že musíte vystudovat politologii nebo mezinárodní vztahy. Dnes je naopak v unii velká sháňka například po lidech s technickým vzděláním. Právě teď je v běhu konkurz Unie na jaderné inspektory a bude také konkurz na lékové manažery.

Ale bez dobré angličtiny se asi neobejdete?
Ano, to je nepochybně potřeba, bez angličtiny to nejde.

A bez francouzštiny to jde?
Francouzština sice v požadavcích někde figuruje, ale stále méně a méně. Vstupní testy, které je třeba složit, jsou však už schváleny v mateřských jazycích všech členských zemí. To je pro Čechy dobrá změna. A obecně se dá říci, že před jazykovými požadavky dostávají přednost ty profesní.

Co je to první, co by měl člověk udělat?
Já bych na první místo dala absolvování nějaké stáže v evropských institucích nebo práci na evropských projektech, na žádostech o peníze z evropských fondů. V naší zemí jsou to už dnes tisíce, ne-li desítky tisíc lidí, kteří umí napsat unijní projekt. To jsou přesně ty zkušenosti, které potřebujete. A to první, co je vlastně třeba, je uvědomit si, že můžete v evropských institucích pracovat. Že můžete být prakticky kdokoli. A že práci v institucích unie seženete, když se o to budete trochu zajímat, sledovat nabídky práce a výběrová řízení.

A proč by měl jít Čech do evropských institucí pracovat? Protože dostane několikanásobně vyšší plat než za práci v České republice za lepších podmínek?
Já si myslím, že to nejdůležitější je zkušenost, kterou tím získáte. Profesně i lidsky, Když máte v týmu společně Řeky, Němce, Španěly a další a společně přemýšlíte nad řešením problémů. Když každý z nich přinese svoji zkušenost. To jsou úžasné momenty.

Ale ty unijní platy jsou také dobré, ne?
To nebudu popírat. Na druhé straně ale i výdaje jsou jiné. Upřímně řečeno s výjimkou lidí ve velmi vysokých funkcích na tom asi nijak zásadně nezbohatnete.

Je třeba asi také říci, že získat pracovní místo v evropských institucích chvíli trvá. Rok, dva?
Já myslím, že i déle. Je třeba to stále zkoušet a zkoušet. V tom je velký rozdíl mezi námi Čechy, kteří když se někam nedostanou napodruhé, tak už se tím směrem nevydávají, a většinou Evropy, která to má úplně opačně. Znám lidi, kteří to zkoušeli desetkrát, než uspěli. Běžné je, že se to zkouší čtyřikrát či pětkrát, než se lidé dostanou na místa, která chtějí. Protože konkurence je prostě velká.

Je nějaká horní věková hranice při přijímání k práci v institucích Evropské unie?
Teď se diskutuje, zda to má být 63, nebo 66 let.

Na odchod do penze?
Ne, k nástupu. Já osobně znám lidi, kteří získali práci v Unii v 59 letech.

Jak za prací v institucích EU.Jak za prací v institucích EU.Zdroj: DeníkNový seriál vám pomůže k práci v EU

Deník pro vás připravil více než desetidílný seriál, který vás seznámí s tím, jak můžete získat práci v institucích EU.

Celý seriál, včetně rozhovorů s klíčovými politiky, najdete každý týden na Deník.cz v rubrice Evropa pro Čechy nebo přímo v tématu ZDE.

Spolu s Deníkem se budou na přípravě tohoto seriálu podílet Jaroslava Plšková z Odboru vzdělávání a mezinárodní spolupráce ve státní službě ministerstva vnitra a Ondřej Pometlo z Diplomatické akademie MZV, kteří se touto problematikou pracovně zabývají.