A to přesto, že všechny strany, jež v Evropské lidové straně mají své europoslance, tedy TOP 09, KDU-ČSL a STAN, spolu sedí i ve vládní koalici. Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová jasně řekla, že pro schválení tohoto bodu nebude ve středu hlasovat.

„Pro Českou republiku je Istanbulská úmluva nadbytečná. My už věci, které úmluva obsahuje, máme dávno zakotveny v českém zákonodárství,“ uvedla.

Opačný názor měl zbytek českých europoslanců z frakce Evropské lidové strany. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil sice souhlasil se Šojdrovou, že Česko má ochranu žen před domácím násilím vyřešenu ve svých zákonech, ale současně prohlásil, že celounijní přijetí Istanbulské úmluvy on sám podpoří.

„Je to významný signál pro země, které ochranu žen před domácím násilím a další otázky obsažené v Istanbulské úmluvě vyřešeny nemají,“ řekl Pospíšil. „Proto zvednu pro tento bod ruku,“ dodal. Podporu celounijnímu přijetí Istanbulské úmluvy vyjádřili už před hlasováním i Luděk Niedermayer (TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN).

Lidovci a ODS přijetí nepodpořili

Při hlasování europarlamentu se ukázalo, že kromě lidovců vadilo celounijní přijetí Istanbulské úmluvy i europoslancům Občanské demokratické strany, kteří jsou součástí euroskeptické frakce v čele s polským konzervativně-populistickým Právem a spravedlností.

V jejich případě se však z hlediska české politiky nejedná o jednoznačný signál. Většina europoslanců ODS v čele s Janem Zahradilem zastává výrazně euroskeptičtější a pravicovější postoje než většina občanských demokratů v Česku. Například Zahradil se postavil i proti vytvoření trojkoalice Spolu, která pak díky spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vyhrála parlamentní volby. A pak spolu se STAN a Piráty mohla vytvořit většinový vládní kabinet v čele s premiérem Petrem Fialou.

Nejmenší a nejvíce středová vládní strana Piráti, kteří jsou v Evropském parlamentu ve frakci Zelených, naopak ratifikaci Istanbulské úmluvy pro celou Evropskou unii jasně podpořili.

„Schválení Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je krok správným směrem k potlačení násilí na základě genderu. Nicméně je důležité, aby se země zavázaly k jejímu plnému uplatňování a aby věnovaly dostatečné finanční a lidské zdroje k tomu, aby se tato úmluva stala skutečností“ sdělil europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti).

„Tento dokument je důležitým závazkem ke zlepšení situace obětí, například za pomoci navýšení kapacit azylových domů. Společnost Úmluvu potřebuje a já jsem velmi rád, že jsme se dnes mohli v Evropském parlamentu jednoznačně postavit na stranu obětí,“ dodal.

Zpravodaj: Násilí na ženách je evropský problém

Europoslanci, kteří Istanbulskou úmluvu velkou většinou ve středu schválili, uváděli, že to má zásadní význam.

„Genderově podmíněné násilí je největším neřešeným každodenním problémem v Evropě. Každá třetí žena v EU zažila fyzické nebo sexuální násilí, což je přibližně 62 milionů žen. To už stačilo! Istanbulská úmluva je uznávána jako nejúčinnější nástroj boje proti genderově podmíněnému násilí, protože ukládá konkrétní povinnosti. Evropský právní deštník proti násilí ochrání ženy a dívky v Evropě, a to prostřednictvím přistoupení EU k Istanbulské úmluvě!“ uvedl polský sociálně demokratický europoslanec Lukasz Kohut, který byl zpravodajem rezoluce.

Směrem do Česka vyzvala jednoznačně ke schválení Istanbulské úmluvy pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Istanbulská úmluva je v českém prostředí bohužel sama obětí dezinformačních kampaní. I z úst seriózních politiků zaznívají teze o zavádění jakési genderové ideologie, zrušení pohlaví apod. Tato manipulace vzniká tak, že dezinterpretuje podstatu úmluvy, která řeší ‚genderově podmíněné násilí‘,“ uvedla.

„Genderově podmíněné násilí vychází z mocenské nerovnováhy, až z 95 procent ho páchají muži na ženách a dětech, a takto se násilí ve společnosti dál reprodukuje. V takové tragické situaci se směřování k genderové rovnosti ve společnosti jeví jako klíčové pro řešení tohoto začarovaného kruhu – a rozhodně nesouvisí s nějakým ‚smazáváním rozdílů mezi muži a ženami‘, jak někteří manipulativně vyvozují. Přeji si, aby i čeští politici začali používat při svém rozhodování data namísto dojmů,“ vyzvala Gregorová.

Istanbul je s hlasy ANO

Přestože ratifikace Istanbulské úmluvy v Česku má jednoznačnou podporu například i nové vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, ve vládě Petra Fialy je zatím toto téma takříkajíc u ledu. Krok Evropského parlamentu přitom situaci v Česku neřeší. „Neznamená to, že by Istanbulská úmluva začala po ratifikaci Evropským parlamentem automaticky platit. Domácí úkol si musí vyřešit každá země včetně Česka sama,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková pro ČRo Plus.

Hlasování v Evropském parlamentu však ukázalo, že za současné konstelace je odsouhlasení Istanbulské úmluvy v českém parlamentu téměř nemožné. Bez hlasů lidoveckých poslanců totiž vláda nemá pro odhlasování úmluvy většinu, a to i kdyby celá ODS hlasovala pro přijetí úmluvy.

Malou naději dává postoj hnutí ANO, jehož europoslanci se při hlasování v Evropském parlamentu rozdělili.

Jenže situace, kdy ostře opoziční ANO podpoří cokoli s většinou současné vládní koalice, je v posledním roce v českém parlamentu velmi neobvyklá, byť i takové případy se najdou.

Česko je jednou ze šesti zemí, které Úmluvu dosud neratifikovaly. Váhají také Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko.