Dohody o zastropování se nedočkaly ceny plynu, ani toho, který se dováží z Ruska, ani toho dalšího, které do Evropy připlouvá především na tankerech v podobě LNG. Ministři se pouze shodli, že pověří Evropskou komisi, aby navrhla nějakou výši zastropování, která by přitom neohrozila dodávky plynu do Evropy.

Nejdůležitějším bodem, na kterém se podařilo nalézt alespoň většinovou shodu bylo omezení nepřiměřených zisků výrobců elektřiny z jiných zdrojů než plynu. „Jde o zavedení solidárního příspěvku pro společnosti podnikající v oblasti fosilních paliv,“ uvedl po jednání ministrů šéf celého zasedání, český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Česko zasedání svolalo, protože nyní předsedá do konce prosince EU.
Stačí jen kvalifikovaná většina
Jenže ani na „solidárním příspěvku“ není mezi státy plná shoda. „Jsme jednoznačně proti,“ uvedla polská ministryně Anna Moskwa. „Každý stát má své postupy, je si vědom své specifické situace a toho, jak tyto nástroje použít,“ tvrdí Moskwa.
Velké problémy dohodnout se alespoň na něčem jsou i s Maďarskem.

Proto se všude mluví o „solidárním příspěvku“, a nikoli o „dani“. V případě daně by musely být pro všechny státy EU. U „solidárního příspěvku“ stačí ale jen kvalifikovaná většina států. Tedy 15 ze 27 zemí se dvěma třetinami obyvatelstva. Hlasy Polska a Maďarska by k zablokování nestačily.