Česká vláda si nemá ve vztazích se Slovenskem klást podmínky, říká Lipavský

Máme za sebou volby do Evropského parlamentu. Ve Francii uspěla krajní pravice Marine Le Penové, v Rakousku vyhráli extrémně pravicoví Svobodní. Už se nějak tyto a jiné podobné výsledky voleb projevují v evropské politice, třeba v nižší ochotě pomáhat Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi?
Současné nastavení stále odpovídá předchozím volbám do Evropského parlamentu před pěti lety, vůle voličů z nedávných evropských voleb se ještě neprojevila. Pracuje stále ještě stará Evropská komise na základě zadání, které průběžně formulují národní státy skrze Radu.

Ale volby národní vliv mají, ne?
Bude například extrémně zajímavé sledovat, jak dopadnou volby ve Francii, což se dozvíme už večer 7. července, nebo 8. července ráno. To, jak se promění tamní parlament, může mít vliv na pozici Francie v některých otázkách.

Babišovo ANO je pro liberály bohatá nevěsta, říká Věra Jourová

Jak klíčová je Francie v pomoci Ukrajině? Je to skutečně tak významná země, jak to z prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona vypadá? Je to jeden ze zásadních pilířů pomoci Ukrajině?
Francie skutečně důležitá je a jsem rád za tu pomoc Ukrajině, kterou dává.

Jak to bude po francouzských volbách?
Francouzské a další volby, které budou v Evropě probíhat, například v Rakousku, budou nějakým způsobem měnit politickou mapu.

Změnily tuto mapu i eurovolby v Česku?
Zajímavým výsledkem těchto voleb je to, že ANO konečně přiznalo barvu, opustilo frakci evropských liberálů Renew a přestalo se v Evropě za liberály vydávat. Jsem zvědav, kde ANO zakotví, jestli dopadnou jednání s Orbánem. Neumím si to úplně představit, protože Andrej Babiš má problematické momenty vůči zbytku Evropy. Hnutí ANO předchozí Komisi podporovalo, i když jsme od nich od rána do večera slyšeli, co zase všechno v Bruselu šíleného vymysleli. Dokonce i takovéto drobné přelivy budou hrát roli ve formování velké koalice, která nakonec podpoří novou Evropskou komisi.

Dá se z toho, co tady v Lucemburku slyšíte na zasedání šéfů diplomacií, usoudit, že tentokrát bude hledání dohody o této většině složitější?
To neumím říci, ale myslím si, že cílem všech hráčů je se domluvit. Bylo by skvělé, kdyby některý z těch nejvýznamnějších unijních postů dostal představitel východního křídla Evropské unie a NATO.

Jako o nové šéfce evropské diplomacie se mluví o estonské premiérce Kaje Kallasové. Byla by to pro nás dobrá volba a podporujeme její kandidaturu?
Určitě by to byla pro Česko dobrá zpráva. Nicméně to nechci zakřiknout.

Evropští konzervativci s ODS předstihli liberály, které oslabil i odchod ANO

Vy jste předjednával v Bratislavě minulý týden návštěvu slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v Praze. Jenže o pár dnů později vládní většina schválila politické ovládnutí Slovenské televize a rozhlasu. Můžeme v takové atmosféře s takovou vládou rozvíjet nadstandardní vztahy? Kde je nějaká hranice, červená linie?
Do žádných bilaterálních vztahů nepatří, abychom si kreslili červené čáry, abychom si dávali nějaká ultimáta. Rozhodně to nepatří do česko-slovenských vztahů. Naše vláda udělala jasný, razantní krok, který pochopili úplně všichni. Nebylo to úplně příjemné, ale učinili jsme tak a odložili jsme mezivládní konzultace. Byl to výraz našeho postoje k tomu, jak se rozcházíme v některých velmi základních pohledech na velmi klíčové otázky mezinárodních vztahů.

Byla to hlavně Ukrajina?
Ano, bylo to v pohledu na ruskou agresi proti Ukrajině a na ruský imperialismus.

Tento rozdíl ale přece dál trvá, ne?
To ale neznamená, že tento jeden krok, který vyslal poměrně jasný a výrazný signál, by měl být provázen nějakými požadavky nebo ultimáty. Naopak, jak říkám dlouhodobě a potvrdila mi to i moje návštěva Bratislavy minulý týden, česko-slovenské vztahy jsou nadále na dobré úrovni. Nejsou to jen vztahy mezivládní, mezi jednotlivými ministerstvy, ale i mezi lidmi, mezi institucemi. Je třeba se soustředit na praktickou spolupráci, tak abychom z těch vztahů vytěžili maximum. Je tam spousta úkolů, domluvili jsme se s ministrem zahraničí Jurajem Blanárem, že připravíme písemné memorandum, kde vytyčíme konkrétní okruhy, kterým je třeba se věnovat.

Neměli bychom si přece jen i pro tyto kroky klást nějaké podmínky?
To by bylo velkou chybou. Očekávám, že návštěva prezidenta Petera Pellegriniho v Praze posune atmosféru v našich vztazích do řekněme uvolněnější polohy, abychom se mohli věnovat praktické práci. A to i při vědomí toho, že na některé věci máme rozdílné pohledy.

Třeba na plnou demokracii a svobodu médií?
Já rozumím tomu, že česká veřejnost pozorně sleduje dění na Slovensku a vykládá si ho našima očima. To je naprosto pochopitelné a na vztahy se Slovenskem to klade větší nároky.

Babiš má s Orbánem a Ficem dost hlasů na založení frakce. Ale hodně slabé

Můžeme ale zůstat zticha ke krokům, které směřují podle mnoha názorů k demontáži slovenské demokracie? Vy, když se setkáte se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem, tak ho na to neupozorňujete?
My se bavíme o všech možných věcech. Já si myslím, že je důležité, aby za slovenskou demokracii bojovala slovenská veřejnost. To je záležitost Slovenska. Já když jsem byl minulý týden v Bratislavě, tak jsem se sešel i s představiteli neziskových organizací, na recepci na velvyslanectví přišli lidé z mediální scény, nebo jsem hovořil s hlavou opozice, panem Michalem Šimečkou. Ale to je slovenská politika. Nemůže být úkolem žádného českého politika, aby do ní aktivně vstupoval, natož aby do ní vstupovala česká vláda. Proto naše kritika míří i vůči Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi, kteří před slovenskými volbami nepokrytě vyjadřovali podporu dnešnímu prezidentovi Pellegrinimu. Myslím si, že čeští politici by si takové angažmá měli ušetřit.

Takže nás osud slovenské demokracie nemá zajímat?
To ne. Jsme v Evropě, Evropské unii, máme tu princip právního státu a další závazky. Předpokládám, že Slovensko všechny tyto závazky dodrží.

Jan Lipavský byl hostem podcastu Evropa pro Čechy:

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostechZdroj: se svolením EU

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.