V luhačovickém muzeu mapují a shromažďují dokumenty, fotografie, literaturu, trojrozměrné exponáty, studie a plány, týkající se architektovy tvorby pro Luhačovice. Doklady Jurkovičova architektonického díla doplňují jeho méně známé záznamy etnografické. To vše umožnila podpora z fondů EU ve výši více než 32 tisíc eur.

„Je pravda, že Jurkovičovo luhačovické dílo jsme začaly s kolegyní Ladislavou Horňákovou zpracovávat před asi patnácti lety. Vznikla publikace, několik výstav, ale pořád se nám to zdálo málo. Představovaly jsme si, že by mělo existovat nějaké stabilní místo, kam můžou lidé zvenčí přijít a dozvědět se něco zajímavého o slavném architektovi a především o jeho vztahu s Luhačovicemi,“ vysvětluje Blanka Petráková, kurátorka a etnografka luhačovického muzea.

Evropské fondy podporují spolupráci přes hraniceEvropské fondy podporují spolupráci přes hraniceZdroj: se svolením MMR

Při realizaci tohoto nápadu se spojili s malým slovenským městečkem Brezová pod Bradlom. To je zajímavé tím, že zde mají patrně nejzásadnější Jurkovičovu stavbu. „V Brezové se díky fondům EU dozvědí, jak zde působil, o historii jeho rodiny a o Štefánikově mohyle na Bradle, což je asi jedna z jeho nejslavnějších realizací,“ přibližuje projekt Petráková.

Expozice místo zanedbaného zázemí

Kabinet návštěvníci najdou v suterénu kulturního domu Elektra. Původně bylo v jeho prostorách technické zázemí. Nebylo zde nic než radiátory, trubky a sklepní okénka. A podle Blanky Petrákové to bylo místo opravdu nehezké. „Podařilo se nám to díky finančním prostředkům z fondů EU změnit a zkultivovat. A vytvořili jsme zde takovou malou badatelnu. Je tady počítač s dotykovou obrazovkou, do kterého neustále doplňujeme informace, fotografie, filmy, prostě vše, co se týká Dušana Jurkoviče,“ popisuje kurátorka.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové připravilo poutavou a moderní expozici dějin města. V dalším kroku ji pak díky fondům EU oživilo pro děti a mládež
VIDEO: Dětem v Hradci otevřeli digitální bránu do dějin

Kabinet má i vlastní web, který také vznikl díky dotaci EU. Návštěvníci zde najdou rovněž malou výstavu. „Důvodem jejího vzniku bylo ještě jedno silné téma. Zakladatelem luhačovického muzea byl Antonín Václavík, rodák z Pozlovic u Luhačovic. Muzeum založil ještě v době První světové války. Naše muzeum tak má už přes sto let, ale jeho prostory jsou moderní. Samotná sbírka je však velice stará a cenná. Některé kusy tradičního lidového umění máme nyní možnost vystavit,“ vysvětluje Blanka Petráková.

Podívejte se na Mapu projektů EU

Spojuje se tak minulost se současností. Dušan Jurkovič totiž nebyl jen architekt, ale také etnograf a vynikající fotograf. Kolem roku 1905 začal fotograficky dokumentovat tradiční lidovou kulturu na moravsko-slovenském pomezí. Hlavně lidovou architekturu, ale také běžné předměty, které ho zaujaly, jako třeba výšivku, dřevořezbu, keramiku. A vydával vlastním nákladem ve Vídni sešit Práce lidu našeho.

„Podařilo se nám to díky finančním prostředkům z EU změnit, zkultivovat. A vytvořili jsme zde takovou malou badatelnu.“

„Jurkovič a zakladatel našeho muzea Václavík byli přátelé, spolupracovali pak spolu v Bratislavě, kde zakládali památkovou péči. Sešity Práce lidu našeho vycházely od roku 1905 do roku 1914. Celé to dílo, které obsahuje sto čtyřicet obrazových tabulí, jsme zdigitalizovali. Málokde ho mají kompletní, je to opravdu cenný soubor, který v našem muzeu vlastníme. A lidé si ho zde můžou prohlédnout,“ upozorňuje na další zajímavý rozměr česko-slovenského projektu kurátorka muzea.

Kabinet tak propojuje sběratelský zájem a etnografické dílo dvou významných Čechoslováků spojených s Luhačovicemi, Dušana Jurkoviče a Antonína Václavíka.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně v číslechProjekt v číslechZdroj: se svolením MMR

Vedle exponátů ze sbírky luhačovické muzejní společnosti vystavených ve vitrínách a zásuvkách nabízí kabinet ke studiu prezenční knihovničku s literaturou o lidovém stavitelství a lidovém umění, panelovou výstavu s přehledem Jurkovičova díla pro Luhačovice, virtuální prohlídku Jurkovičova nerealizovaného regulačního plánu lázní z roku 1903, a to také v podobě aplikace.

Smyslem projektu bylo vyvinout technologie, které budou zpřístupňovat archeologické dědictví a památky lidem srozumitelnou formou
VIDEO: Zaniklá osada horníků na Vysočině opět ožila. I díky virtuální realitě

Kabinet je rovněž vybaven replikami sedacího nábytku podle Jurkovičových návrhů, které zhotovili studenti oboru Design a zpracování dřeva SOŠ Luhačovice ve spolupráci s muzeem.

Jsme vděční, že jsme tyto prostředky získali, říká Blanka Petráková

Dušan S. Jurkovič – náš architekt. Tak zní celý název projektu, díky kterému mohl v luhačovickém muzeu vzniknout Kabinet Dušana Jurkoviče. Cílem byla ochrana, podpora a rozvoj kulturního dědictví přeshraničního regionu. A to formou představení odkazu česko-slovenského architekta Dušana S. Jurkoviče. Vznikly tak muzejní expozice, došlo k revitalizaci objektu kulturního dědictví a také propagaci odkazu tohoto umělce.

Celková dotace činila 195 600 eur, z čehož získali v Luhačovicích jen zlomek, ovšem i přesto muzeu velmi pomohl. O tom, co v lázeňském městě vybudovali, hovoří Blanka Petráková, kurátorka a etnografka Muzea luhačovického Zálesí.

Blanka Petráková, kurátorka a etnografka luhačovického muzeaBlanka Petráková, kurátorka a etnografka luhačovického muzeaZdroj: Deník/Petr PelíšekJakou podporu jste v rámci tohoto přeshraničního projektu získali?
Bylo to 31 700 eur. Bez této pomoci bychom se k tomu stavu, v jakém je nyní Kabinet Dušana Jurkoviče, nikdy nedostali. Bylo to pro nás opravdu velice významné.

Co si lze představit pod slovním spojením Kabinet Dušana Jurkoviče?
Při vzniku Kabinetu Dušana Jurkoviče jsme se spojili s městem Brezová pod Bradlom, což byl hlavní přeshraniční partner, a Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, což je náš nadřízený orgán. Muzeum v Luhačovicích je detašovaným pracovištěm. Hlavní část projektu ležela na Slovácích v Brezové, tam vlastně bylo vybudováno muzeum o něm. U nás díky dotaci vznikl kabinet. Brezová a Luhačovice jsou města symbolicky propojená řadou osobností, které pocházely z Brezové a Luhačovice navštěvovaly, nebo naopak. Prostě působily v tomto regionu. Jurkovič je taková hlavní osobnost, kterou se snažíme v Luhačovicích nějakým způsobem propagovat.

„Při vzniku Kabinetu Dušana Jurkoviče jsme se spojili s městem Brezová pod Bradlom, což byl hlavní přeshraniční partner.“

Tedy Luhačovice a Jurkovič, to k sobě neodmyslitelně patří.
S Luhačovicemi je Jurkovič spojen několika cestami. Hlavní je jeho spolupráce s akciovou společností Lázně Luhačovice v letech 1902 a 1903. Potom zde měl několik soukromých realizací. A kromě toho už otec Dušana Jurkoviče Juraj, který byl notář z Brezové pod Bradlom, jezdil do Luhačovic pravidelně. Byl to v osmdesátých letech devatenáctého století spolupracovník Hurbanův, slovenských bojovníků Národovců. Setkávali se zde s velkými osobnostmi moravské kultury i politiky. Mimo jiné třeba s Leošem Janáčkem.

A potom třeba Jurkovičovy sestry Anna a Emília působily v Luhačovicích téměř deset let jako hospodářky na Slovenské búdě. Kontinuita tedy pokračovala, i když Dušan Jurkovič už s Luhačovicemi nespolupracoval. Jeho sestry tady vyvíjely propagační činnost, pořádaly výstavy výšivkářského slovenského družstva, prodávaly na búdě víno od drobných slovenských pěstitelů ze Skalice. Ti tak dostali možnost si zde přivydělat. Všechno to bylo velice úzce provázané.

Brněnská společnost Energy IN používá k vylepšení starších oken se dvěma skly folii, kterou speciálně vyvinula
VIDEO: Nápad z Moravy mění stará okna na úsporná. S pomocí evropských peněz

Což vlastně trvá stále, když hovoříme o česko-slovensko přeshraničním projektu.
Dalo by se říct, v tomto směru Československo pořád funguje. Spoluprácí s Brezovou jsme navázali na to, co bývalo dříve a co mělo veliký význam. Když to řeknu trošku zjednodušeně, tak my tady návštěvníkům vyprávíme, že myšlenka česko-slovenské vzájemnosti a také vzniku společného státu Čechů a Slováků a vymanění se z Rakousko-Uherské monarchie možná poprvé zazněla i zde v Luhačovicích. Takže jde o hodně důležitou symboliku. Proto jsme chtěli vznik Jurkovičova kabinetu, a proto jsme vděční, že jsme evropské prostředky získali.

Vedle expozice vznikla ještě jedna velmi zajímavá novinka, kterou jinde lidé neuvidí…
Další z věcí je virtuální prohlídka nerealizovaných Jurkovičových projektů v Luhačovicích. Tu zveřejňujeme už pátým rokem a neustále lidi zajímá. Jurkovič totiž v Luhačovicích působil i jako urbanista. Zúčastnil se dvou urbanistických soutěží. Ani jedna z nich nebyla realizována. Ale vzniklo velké množství pozoruhodných nádherných návrhů, jak by se mohly Luhačovice rozvíjet. Nejen jednotlivé stavby, ale celkové pojetí lázeňského celku. Jsou to návrhy velice progresivní a moderní, které dodnes sklízejí veliký obdiv. A nám se podařilo pomocí virtuální prohlídky zhmotnit Luhačovice, jak by vypadaly podle těchto návrhů. Spoluautorem virtuální prohlídky je Ondřej Hudeček, velice nadaný mladý muž, který se zabývá i webovými projekty.

Abeceda fondů EUAbeceda fondů EUZdroj: se svolením MMR