Během covidu se hodně mluvilo o Evropské zdravotní unii. Teď se zdá, že téma zase usnulo. Jak to je?
Zdravotnictví obecně nebylo v kompetencích Evropské unie, ale vždy bylo v rukou členských států. Před covidem to byla hrozná Popelka a dělali jsme ho v deseti lidech. Ale už v roce 2017 jsme připravili rezoluci o lepším přístupu k lékům.

Co obsahovala?
Bylo tam přesně to, čím se dnes chlubí Ursula von der Leyenová. Tedy že se má vrátit farmaceutický průmysl do Evropy, že bychom ho k tomu měli motivovat, že máme problémy s kapacitami. Tehdy to hodili do šuplíku. Takových věcí jsme tu chystali spoustu, ale vždy to byla doporučení nebo rezoluce.

Počátkem června příštího roku se budou konat volby do Evropského parlamentu. K urnám zamíří i Češi:

Ředitel pro Kanceláře Evropského parlamentu Stephen Clark.
Problémem voleb budou fake news a dezinformace, říká zástupce europarlamentu

A pak přišel covid…
Ano, pak přišel covid a všechno se změnilo. Protože si najednou všichni v jednom okamžiku uvědomili, že bez nějaké společné koordinace to prostě nezvládneme. A z toho vznikl projekt zdravotní unie, o němž se teď hlasuje v Evropském parlamentu.

A o čem se hlasuje?
Například jsme schválili nový mandát Evropské lékové agentury (EMA), předělával se mandát Evropského centra pro infekční onemocnění a řada další legislativy. Řeší se Evropský prostor pro zdravotní data a další legislativní návrhy. Ale celé to z mého pohledu velmi negativně zakončuje návrh farmaceutických směrnic.

Frakce Levice, v níž Kateřina Konečná je, patří sice mezi silně opoziční frakce, ale normálně se podílí na chodu europarlamentu a přijímání legislativy EUFrakce Levice, v níž Kateřina Konečná je, patří sice mezi silně opoziční frakce, ale normálně se podílí na chodu europarlamentu a přijímání legislativy EUZdroj: se svolením EP Left

A proč je tento návrh špatně?
Protože je podle mě velmi navázán na farmaceutický byznys. Ono se tady najednou začalo dělat mnoho kroků. A jsou to kroky, které velmi vítá farmaceutický průmysl, avšak nepomohou například v dostupnosti léků. Není to ani o tom, abychom se dokázali podělit ve výměně dat pro naše vědce a univerzity. Přitom máme v České republice skvělá vědecká centra. Například v Motole, kde se věnují pacientům se vzácnými onemocněními, nebo Masarykův onkologický ústav v Brně, který dělá skvělou vědeckou práci na světové úrovni. I tato pracoviště zažívají řadu problémů s výměnou informací, které by zlepšily péči o pacienty.

A co členské státy?
Kvůli členským státům se nám nepodařilo prosadit to, že když onemocníte a máte nějaký vzácný druh rakoviny, měli byste mít ve stejnou dobu přístup k léku, jako má třeba pacient ve Francii. I v tomhle selháváme.

Takže máme dnes Evropskou zdravotní unii?
My si na ni hrajeme. Ale její realizace je ještě desetiletí daleko.

Šedesát devět procent Čechů si myslí, že členství v Evropské unii je pro zemi celkově výhodné:

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie
Češi jsou podle eurobarometru s Unií poměrně spokojení. Oceňují možnosti práce

Mně se také zdá, že skončil covid a najednou ten tlak, aby státy spolupracovaly i ve zdravotnictví co nejvíce, zmizel. Už to není téma?
Státy Evropské unie ve zdravotnictví nechtěly spolupracovat nikdy. Na druhé straně bych ale nechtěla brát státům suverenitu ve zdravotnické oblasti. Ale je fakt, že jsou oblasti, kde se spolupracovat musí.

A kde se to ukazuje?
Není to jen záležitost covidu. Já se hodně zabývám pacienty se vzácnými onemocněními. Když máte tisíc pacientů po celé Evropě, je ta léčba nákladná, pokud vůbec existuje. Tak si prostě myslím, že je daleko výhodnější uzavírat kontrakt pro tu tisícovku pacientů po celé Evropě, než pro pár pacientů v Česku, dvacet v Maďarsku… Tento návrh ale shodila Evropská komise ze stolu. Právě kvůli farmaceutickým firmám.

Celý rozhovor uvidíte ve videu, nebo si ho poslechněte v podcastu Evropa pro Čechy:

Zdroj: Deník/Luboš Palata