Klimatický summit v Egyptě končí. EU šokovala, zvýšila zelené závazky

Světový klimatický summit v Egyptě měl skončit už včera, ale neskončil. „Stále se pracuje na závěrečném dokumentu a zdá se, že se práce protáhnou možná až do neděle,“ uvedla v pátek odpoledne přímo z dějiště konference pro Deník Romana J. Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Přestože i podle ní se na jednání summitu projevila energetická krize v Evropě a dopady války na Ukrajině, jedním z nejvíce překvapujících bodů jednání bylo oznámení Evropské komise, že EU zvýší svůj klimatický závazek. A místo snížení emisí o 55 procent sníží do roku 2030 emise o 57 až 58 procent. To vypadá v situaci, kdy jedou naplno všechny evropské "špinavé" uhelné elektrárny, které nahradily (kde to šlo) elektrárny plynové, jako něco zcela mimo realitu.

Česko tlačí Chorvatsko do Schengenu. Chybí poslední zelená

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans i místopředseda vlády Marián Jurečka, který tento týden zastupoval Česko jako předsednickou zemi EU, pokládají ale tento cíl za zcela reálný. A vlastně i za součást řešení dnešní Ruskem způsobené energetické krize. 

„Bez ohledu na to, z jaké země nebo regionu pocházíme, jsme už teď v každodenním životě konfrontováni se škodlivými dopady změny klimatu. Vědecké poznatky říkají, že situace je naléhavá a že musíme konat hned,“ citoval Jurečku server Euractiv.

Evropská unie mohla v egyptském letovisku oznámit zvýšení svých klimatických cílů i proto, že Česko v čele EU dokázalo už dojednat definitivní přijetí tří z pěti balíků evropských směrnic klimatického programu „Fit for 55“. Včetně asi nejproblematičtějšího faktického ukončení výroby aut se spalovacími motory v EU k roku 2035. Tak rychlý postup přitom na počátku českého předsednictví v červnu tohoto roku nikdo nečekal.

Česko přistoupí k závazku snížit emise metanu nejméně o 30 procent, řekl Fiala

„Máme to hotové, což znamená, že nyní může být náš závazek snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 procent zvýšen na 57 procent,“ citovala Timmermanse světová média. „Válka Ruska proti Ukrajině funguje jako budíček pro Evropany, aby urychlili přechod od fosilních paliv. EU proto přijala iniciativy k dalšímu zvýšení svých cílů pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Máme cíl, který je ambicióznější, než bylo dříve oznámeno – přecházíme z 55 procent na 57 procent snížení emisí v období do roku 2030,“ uvedl Timmermans.

To podpořil za české předsednictví i Jurečka. „Bez ohledu na to, z jaké země nebo regionu pocházíme, jsme už teď v každodenním životě konfrontováni se škodlivými dopady změny klimatu. Vědecké poznatky říkají, že situace je naléhavá a že musíme konat hned,“ prohlásil.

„Přestože jsme společně přijali řadu opatření, stále nejsou dostatečná a v mnoha oblastech přetrvává vážný nedostatek ambicí. V této nelehké práci proto musíme vytrvat a urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů na klima a posílení adaptace na změnu klimatu,” citovala Jurečku ČTK.

Indie: Skočit má uhlí i plyn

Krátkodobě však Evropská unie naopak vypouští a bude vypouštět emisí výrazně víc. To připustil i sám Timmermans. „Nemůžete plyn ze dne na den nahradit obnovitelnými zdroji energie – chce to čas. Je tedy jasné, že z těchto dvou důvodů budeme muset v tomto přechodném období hledat alternativní zdroje fosilních paliv,“ řekl Timmermans.

Dostavět jadernou elektrárnu Dukovany? Většina Čechů je pro, ukázal průzkum

„Jsme uprostřed války, kde se nás agresor snaží rozdělit a oslabil tím, že používá energii jako zbraň. Proti tomu se musíme bránit. Pokud by se nepodařilo našim občanům a průmyslu přečkat zimu, žádná klimatická politika už by potom nebyla možná,“ zdůvodnil místopředseda Evropské komise, proč Unie v tomto roce překročí všechny slibované limity a pálí uhlí ve velkém.

Unie také podpořila návrh Indie, která chce na summitu zakázat celosvětově všechna fosilní paliva. „Indie navrhuje globální shodu na odklonu nejen od uhlí, ale všech fosilních paliv. Její pozici podporuje EU, Velká Británie, Norsko či Kolumbie a malé rozvojové ostrovní státy,” uvedla analytička Březovská. Současně však i ona připouští, že se od Indie, jednoho z největších provozovatelů uhelných elektráren na světě, může jednat o taktický tak, který má ubrat výhodu těm zemím, které přešly na zemní plyn.