Vyjadřovali nesouhlas s plánovanou dohodou mezi Českou republikou a Polskem, na základě které mají Češi stáhnout žalobu na Polsko od Soudního dvora EU. ČR tvrdí, že důl má negativní dopady na životní prostředí, především odčerpává spodní vodu z českého území. Žalobu podali k soudu v Lucemburku proto, že byl provoz dolu prodloužen ilegálně.

Podle liberecké pobočky ekologické organizace Rodiče za klima, která protest zorganizovala, je důl Turów černá díra, kde se ztrácí dobrý život, a připravovaná dohoda s Polskem to nijak neřeší. „Vysychající studny a prameny, praskající domy, nekončící hluk a prašnost, nejistá budoucnost pro lidi, kteří v dolu pracují, prohlubující se klimatická krize: To je důl Turów. Neřešme za kolik, ale jak z toho ven. Nechceme handl, jehož výsledkem budou další kilometry vodního potrubí, podzemní stěna s pochybným přínosem a pokračující devastace krajiny a zdraví,“ řekla Anna Kšírová z Rodiče za klima. Dodala, že součástí dohody musí být požadavek na další nerozšiřování dolu směrem k hranicím, jasné stanovení data ukončení těžby a plán společné proměny celého regionu na česko-německo-polském trojmezí tak, aby z toho dlouhodobě profitovali lidé na všech třech stranách i krajina.

Protestující kritizovali také to, že doposud nejsou známé všechny podmínky české strany, které by podepsáním mezinárodní smlouvy Poláci museli splnit.

Stroje a práce v hnědouhelném dole Turów se nezastavily ani potom, co Evropský soudní dvůr přikázal těžbu okamžitě zastavit.
Turów: Evropská Komise se připojí k české žalobě na Polsko

Úředníci ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva zahraničí argumentovali tím, že podmínky nemohou zveřejnit dříve, než s nimi seznámí polskou stranu. Podle Milana Starce z Uhelné, který aktivně zastupuje obyvatele žijící v těsné blízkosti dolu na česko-polské hranici, je potřeba, aby dohoda obsahovala záruku, že se současný stav nebude zhoršovat. „Hladina spodní vody stále klesá a rypadla se stále přibližují k hranici. Ve smlouvě musí být garantováno, že se těžba zastaví do doby, než přestane spodní voda klesat. Teprve pak bude jasné, že navrhovaná opatření fungují. Ověřit a potvrdit to může probíhající monitoring oblasti,“ sdělil Starec Deníku.

Jeho soused Michal Martin z Václavic pak před protestujícími řekl, že dopady těžby v dole na jejich životy pociťují každý den. „Za posledních 14 dnů poklesla hladina podzemní vody o 40 cm. Blíží se léto, což znamená, že budu muset přečerpávat vodu sto metrů z obecní studny, abych měl co používat,“ řekl Martin a dodal, že dohoda nesmí být odpustek pro nelegálnost současného provozu v Turówě.

Světlo do nejasné situace okolo plánované mezistátní smlouvy a podmínek v ní obsažených by mohlo přinést setkání českého ministra životního prostředí Richarda Brabce, polského ministra pro klima a životní prostředí Michała Kurtyky a hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, které je naplánovaná na čtvrteční poledne. „Podmínky mají zejména uchránit a dlouhodobě zajistit pitnou vodu a kvalitní životní prostředí občanům v Libereckém kraji. Bezprostředně po jednání začnou expertní bilaterální vyjednávání české a polské strany přesného znění mezivládní dohody, kterou Polsko od ČR obdrželo tento týden,“ informovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Několik desítek lidí se zúčastnilo protestního pochodu z pražského Klárova k Hrzánskému paláci, v němž jedná vláda.
Vláda přitvrdila. Za každý den těžby v dole Turów chce po Polsku pět milionů eur

Byl to přitom právě polský ministr Kurtyka, který letos povolil těžbu na dole Turów až do roku 2044. Změna přístupu polské strany k vyjednávání je zřejmá hlavně od doby, kdy na konci května Soudní dvůr EU vydal předběžné opatření, na základě kterého měla těžba v dole okamžitě přestat. Poláci sice práce nezastavili, ale začaly se objevovat vyjádření, že by důl mohl skončit dříve než za 23 let. Kurtykův náměstek Ireneusz Zyska minulý týden řekl, že by stálo za zvážení, zda je možné provozování dolu ukončit dříve. Jako podmínku uvedl plán na transformaci celého regionu okolo Bogatynie a finanční prostředky z programu Spravedlivé transformace EU.

„Myslím, že je potřeba zvážit, jestli existuje taková možnost, s přihlédnutím k energetické bezpečnosti celé země a s přihlédnutím k sociálnímu a ekonomického zabezpečení celého turoszowského regionu,“ vysvětlil Zyska pro polský web gazeta.pl. Pokud by těžba pokračovala až do roku 2044, nemělo by Polsko možnost čerpat peníze ze zmiňovaného fondu pro tento region.

Podle sociální geografky Michaely Pixové, která na protestu promluvila, spravedlivá transformace znamená, že „máme jen pár let na to, abychom se zbavili fosilních paliv a pomohli lidem, kteří jsou na nich závislí sociálně nebo ekonomicky“. Dodala, že pokud se touto cestou lidstvo nevydá, tak sice „zachráníme pár tisíc hornických míst, ale pro naše děti zanecháme spálenou planetu“.

Na protest nakonec dorazil i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Ten zopakoval, že o energetické politice by si mělo rozhodovat samo Polsko. „Naší prací je ochránit zájmy českých obyvatel a připravovaná smlouva k tomu směřuje,“ uvedl hejtman. Konkrétní podmínky, o kterých bude ve čtvrtek jednat s polským a českým ministrem životního prostředí, komentovat nechtěl.