Text, který byl zaslán Evropské komisi (EK) i dalším členským státům, tvrdí, že cíle stanovené novou normou „se nejeví jako realistická“. Skupina osmi zemí dodává, že se staví proti novým a přísnějším emisním pravidlům pro osobní a dodávkové automobily, protože „nová pravidla by odčerpala investice v (automobilovém) průmyslu“ nutné pro dosažení cílů stanovených pro rok 2035 a rozvoj elektrických aut. Země také nesouhlasí s chystaným měřením emisí z brzd a pneumatik.

Dokument podepsaly Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Česko a Slovensko. Pokud by se všechny tyto země při hlasování o nové normě postavily proti, neprošla by.

Nová emisní norma Euro 7 by měla být nekompromisní pro všechny automobily bez rozdílu typu pohonu. Vozy by měly splňovat emise nejen v laboratorních podmínkách, ale i v běžném provozu. Ilustrační snímek
Nová emisní norma? Moc přísná. Vozy budou drahé, varují automobilky

Země EU a evropští poslanci mají letos v úmyslu jednat o zpřísnění emisních pravidel, které s cílem snížit škodlivé zplodiny vypouštěné automobily navrhla loni v listopadu Evropská komise. Norma by se měla od července 2025 vztahovat na osobní a dodávkové automobily a o dva roky později na autobusy a nákladní auta.

Česká vláda návrh kritizuje a premiér Petr Fiala prohlásil, že doufá v jeho realističtější podobu. Podle italského ministra dopravy Mattea Salviniho je navrhovaná emisní norma "jednoznačně špatná" a nepomáhá ani z hlediska ochrany životního prostředí.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze, které by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.