Maďarský pas je pro ukrajinské Romy past, říká Jan Černý z Člověka v tísni

V Česku bylo na počátku května přes 200 tisíc Ukrajinců, kteří k nám uprchli před ruskou agresí proti jejich zemi. Kde je klíč k tomu, že Česko zvládlo obrovskou vlnu utečenců a před několika lety odmítlo pomoci byť jen zlomku utečenců z válkou postižené Sýrie?
Je to zkušenost se sovětskou okupací Československa, trvalá přítomnost pracovníků z Ukrajiny v Česku před ruskou agresí, soužití bez konfliktů, obdobný civilizační okruh. Důležitý je také jasný postoj většiny politiků, jasná komunikace jak ze strany vládních stran, tak i ANO. Byť u ANO je teď zřetelná jasná tematizace možných potíží a kritika vlády před podzimními volbami.

Je příznivý postoj Čechů k ukrajinským běžencům trvalý, nebo se může s narůstajícími sociálními a finančními potížemi v Česku, vyplývajícími z ruské války proti Ukrajině, časem změnit v negativní?
Pokud bude Putinův režim zabíjet civilisty na Ukrajině a pokračovat v okupaci Ukrajiny, věřím, že solidarita vydrží.

Je v tomto pozitivním postoji vůči běžencům z Ukrajiny rozdíl mezi velkými městy a chudšími oblastmi Česka, jako je pohraničí?
Člověk v tísni v České republice dlouhodobě působí právě na území bývalých Sudet a rozdíly nepozorujeme. Musíme si uvědomit, že ukrajinské uprchlice s dětmi bydlí většinou v soukromých prostorách, takže solidarita je výrazná po celém území republiky.

V českém přístupu k uprchlíkům a zvládání krize existují dva světy. Jeden klasických Ukrajinců a druhý ukrajinských Romů, vůči nimž panují předsudky. Odmítají si Češi připustit, že ukrajinští Romové jsou stejní běženci před válkou jako většinoví Ukrajinci?
Je to několik dní, kdy byl jeden z našich pracovníků svědkem postupu policie se psy na brněnském nádraží. Po příjezdu vlaku zamezovala lidem z Ukrajiny vystoupit, takže dojeli až do Prahy. Postup policie se nyní na náš popud prošetřuje. Takové jednání má pak za následek hromadění uprchlíků například na hlavním nádraží. My se snažíme podporovat práci na pražském hlavním nádraží ze sbírky SOS Ukrajina. Sbírkovými penězi rovněž podporujeme práci romských organizací, spolupracujících s Krajským asistenčním centrem pomoci UA Praha.

Německo pomůže Česku nahradit techniku poskytnutou Ukrajině, řekl Scholz

Proč mají velké problémy s pomocí ukrajinským Romům, kterých přitom není mnoho, český stát a státní a samosprávné orgány?
Česká republika má v mnoha ohledech velmi decentralizované řízení, značnou samostatnost obcí a krajů, kterým je centrální správa nadřízena pouze v některých zákonných agendách, a to ještě složitým systémem dohledů, pokynů a lhůt k nápravě. U místně nepopulárních témat, jako jsou třeba společné vzdělávání, sociální bydlení, pomoc lidem bez domova, se města a kraje obvykle brání naplňovat sektorové vládní strategie a staví se na zadní. To vidíme také u pomoci romským uprchlíkům z Ukrajiny, které si kraje a města posílají jako horké brambory. A místo vlastní akce píše primátor Prahy dopis premiérovi, že to má nějak vyřešit. Premiér těžko půjde na hlavní nádraží přistavit další vlak na přespávání nebo postavit stanové městečko. To je role koordinace právě na úrovni kraje, tedy Prahy.

Komplikuje rozdělení moci řešení podobných krizí?
Narážíme na limity rozdělení moci ve státě, které jsou v mnoha agendách užitečné, při zvládání takto velkých krizí jsou ale překážkou. Ovšem obce a kraje by stejně nedovolily, aby se nějaké kompetence přesunuly, tedy sledujeme jen politické handrkování o to, kolik vláda zaplatí. Ministr vnitra jedná s maďarskou stranou na zkrácení lhůty pro lustrace, to by pomohlo ve zrychlení rozhodování, zda se postupuje standardně podle Lex Ukrajina, a nebo se řeší „chudí občané členského státu EU bez peněz a domova“ na našem území s přihlédnutím k mezinárodním závazkům na ochranu dětí.

Je tedy objektivní důvod na straně ukrajinských Romů, který situaci této části utečenců z Ukrajiny komplikuje? Myslím tím pasy, které maďarská vláda rozdávala v Zakarpatí.
Ano. Viktor Orbán a jeho politika budování Velko-uherska rozdáváním občanství v zahraničí dnes rodinám z Ukrajiny komplikuje situaci. Jako lidé s unijním občanstvím mají jiné postavení. Bylo to jejich rozhodnutí si vzít občanství a pas. Netušili, že Putin rozpoutá válku. A taky nepředpokládali, že Budapešť zajímaly jen počty zahraničních Maďarů a nemínila se o ně nijak postarat, když se teď dostali do těžkostí. Netýká se to pochopitelně všech. Základní humanitární pomoc by vzhledem k dětem měla být zajištěna, i když se zjistí, že to jsou pobytovým statusem s nadsázkou „chudí Maďaři na výletě“.

Daří se do pomoci ukrajinským Romům zapojovat zdejší romskou komunitu? Mohou ti, kteří jsou sami často ve složité sociální situaci, pomáhat utečencům?
Romským uprchlíkům asistují české romské organizace, samy mají zkušenosti se zacházením s českými a slovenskými Romy v České republice a ovládají jazyk.

S Polskem vyjednáváme, Maďary už trestáme, říká Věra Jourová

Odhaluje současná uprchlická krize vyvolaná ruskou agresí a jejími dopady na Česko slabost našeho sociálního systému? A může být pozitivním impulzem k jeho změně ve směru jednoduchosti a robustnosti?
My se snažíme zkušenosti z přímé práce v terénu promítat do analýz, jejichž cílem je přispět k potřebným systémovým změnám. Jen loni jsme například s bydlením pomáhali tisícovce lidí – jak se dostat z nevyhovujícího do standardního, jak zaplatit kauci. I z toho důvodu jsme při společných jednáních s úřadem práce usilovali o zlepšení dostupnosti dávky mimořádné okamžité pomoci a příspěvku na bydlení. Vzhledem k tomu, že stát musel řešit velmi rychle obsluhu 300 tisíc uprchlíků, digitalizoval část agend. Věříme, že to přinese benefit také pro české občany. Náklady na sledování toho, jestli náhodou někdo nedostal sto korun navíc, když víme, že náklady spíše rostou, než že by se oproti minulému rozhodnému období snížily, to jsou vyhozené peníze. Trocha zjednodušení by českému systému slušela. Tím spíše, že bude muset vybalancovat výkyvy cen energií pro statisíce českých domácností.

Pomohla podle vás uprchlická krize v tom, že si politická reprezentace konečně uvědomila hodnotu funkční občanské společnosti, dobrovolníků a humanitárních organizací, jako je ta vaše?
Neziskový sektor pomáhá trvale, pečuje o seniory, přírodu, požární bezpečnost, tělovýchovu, neformální vzdělávání. Pokud si řekneme, že neziskový sektor je všude kolem nás, je součástí našich světů, jsou to dobrovolní hasiči, naše děti ve Skautu nebo v Klubu českých turistů, na atletice, na parkuru, v Sokole, na fotbale vedle ve vsi, bude nám jasnější, že můžeme být obětí politické komunikace, kde se využívá neoblíbenosti některých skupin, jako jsou třeba uprchlíci nebo děti závislé na drogách.

A to nemizí ani dnes?
U části politiků je budování nenávisti vůči pomáhajícím organizacím součástí jejich stylu a světonázoru, to se nezmění. Ostatním, kteří pomáhají, je to jasné díky počtu lidí zapojených do pomoci. Je to taková dobrá vlna, protože pomáhají i běžně neviditelné neziskovky, Skaut, Sokol i místní hasiči. V tomto je to dobré. Stát jsme my, a jestli si uvědomíme naši hodnotu pro celek, bude to jenom dobře.

Budapešť dala „zahraničním Maďarům“ statisíce občanství

Maďarsko není pro nynější budapešťskou vládu Viktora Orbána pouze území současného státu, ale v kulturním a ekonomickém významu je všude tam, kde žijí Maďaři. Z toho vychází i krajanský zákon, který byl přijat už před dvaceti lety. Ten zavedl možnost prohlásit se za „zahraničního Maďara“ a získat různé výhody. „Za Maďara se může prohlásit i ten, kdo maďarsky nerozumí. Stačí, když přinese potvrzení, že se účastní práce nějakého maďarského spolku nebo že chodí na mši v maďarštině,“ vysvětlil už před oněmi dvacet lety Tomáš Merva z bratislavského maďarského sdružení Csemadok. Mezi výhodami bylo například bezplatné studium na univerzitách v Maďarsku.

V současnosti je ale Maďarsko ještě o krok dál. Asi třem až čtyřem stům tisícům Maďarů především ve státech sousedních s Maďarskem, rozdala Budapešť v minulých letech maďarské pasy. Ty z nich dělají občany Maďarska a tím i Evropské unie, s právy občana země schengenského prostoru – tedy pracovat, studovat a bydlet kdekoli v EU.

Tudjman, otec národa i problém Chorvatska

Rozdávání maďarských pasů se řídí ideou premiéra Viktora Orbána, který prohlásil: „Uskutečníme znovu sjednocení maďarského národa přes hranice. Neboť budoucnost nezná hranice“. Asi čtvrt miliónu lidí ze zahraničí s maďarskými pasy se účastní i parlamentních voleb v Maďarsku,
Rozdávání maďarských pasů a maďarského občanství vyvolalo v minulých letech krizi ve vztazích se sousedy Maďarska. Slovensko přijalo protizákon, který zbavil občanství několik tisíc lidí, zčásti i slovenských Maďarů s maďarským pasem.

Největší roztržku vyvolalo rozdávání maďarských pasů ve vztazích s Ukrajinou.  Na Zakarpatské Ukrajině byly maďarské pasy jako „pasy EU“ velmi populární. Dnes ale komplikují život mnoha ukrajinským běžencům, kteří kvůli maďarskému občanství nemohou v EU získat „dočasnou ochranu“ jako jiní váleční uprchlíci z Ukrajiny.