Říká se tomu slíznout smetanu. Česká republika poté, co Evropským parlamentem prošla unijní taxonomie označující jádro za zelený zdroj energie, přidává v čele Evropské unie další body.

Podařilo se do úspěšného konce dotáhnout složitá diplomatická jednání mezi Severní Makedonií a Bulharskem a včera zahájit vstupních rozhovory Skopje s Unií. A protože je vstup Severní Makedonie, kde je velká albánská menšina, propojen s Albánií, začaly včerai vstupní rozhovory EU s Tiranou.

Pravdou, kterou přiznávají i čeští diplomaté, je to, že kompromis mezi Bulharskem a Severní Makedonií si odpracovala v minulých týdnech a měsících Francie, po níž Česko začátkem července předsednictví převzalo. Průlom v zablokované situaci přinesl kompromisní návrh předložený francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten v minulých dnech přijalo Bulharsko a po bouřlivém projednávání v parlamentu i Severní Makedonie.

V úterý dopoledne se ovšem v Bruselu při zahájení vstupních rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií nefotil francouzský prezident Macron, ale český premiér Petr Fiala. „Gratuluji Petru Fialovi. Historický krok pro balkánské státy přichází během českého předsednictví,“ uvedla včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Česko integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje,“ dodala.
„Česká republika si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj ekonomiky,“ řekl včera Fiala.

Začátek rozhovorů s Albánci a Makedonci upustí emoce, které se objevily na konci června, když Evropská unie udělila kandidátský status Ukrajině a Moldávii. „Na naší cestě do EU budeme čelit jednomu Bulharsku tady, druhému tam, třetímu Bulharsku někde jinde. Pořád nějakému,“ postěžoval si před necelými třemi týdny albánský premiér Edi Rama.

Tirana se totiž na tři roky stala rukojmím sporu mezi „bratrskými“ státy Severní Makedonií a Bulharskem. Sofie na základě příbuznosti a propletené historie obou národů vznášela vůči Skopje poněkud iracionální požadavky. A Evropská unie stanovila, že vstup Albánie a Severní Makedonie musí probíhat synchronizovaně.

To má zabránit napětí, jež by mohl rychlejší vstup Albánie vyvolat u makedonských Albánců, kteří tvoří víc než 25 procent obyvatel Makedonie. Spory o podíl na moci vedly v zemi před dvaceti lety k občanské válce právě mezi etnickými Albánci a ústřední vládou. Na základě mírových dohod dostali Albánci odpovídající podíl na moci. Nyní je třeba makedonský Albánec Bujar Osmani šéfem diplomacie.

Bulharsko ustoupilo

Francouzi prosazený kompromis dostal do makedonské ústavy zmínku o bulharské menšině v Severní Makedonii. Bulharsko také žádalo, aby Skopje uznalo, že makedonský jazyk má bulharský základ. A že bulharské obsazení části Severní Makedonie za druhé světové války nebylo „okupací“. Spor se podařilo po hlasování makedonského parlamentu vyřešit 17. července dohodou podepsanou Osmanim a jeho bulharskou kolegyní Teodorou Genčovskou. „Severní Makedonie si zaslouží s naší pomocí i pomocí dalších států EU kráčet k členství v Evropské unii,“ uvedla Genčevská.

„Pro Republiku Severní Makedonie je důležité, aby naše země nebyly jen spojenci v NATO, ale také blízkými partnery a přáteli v EU,“ dodal Osmani.

Křehký kompromis ohrožuje ale nacionalistická makedonská opozice, která chce referendum proti „bulharizaci Makedonie“.

Dvoumilionová vnitrozemská Makedonie, která musela před vstupem do NATO v roce 2019 změnit po mnohaletém nátlaku Řecka název svého státu na Severní Makedonie, má ještě z doby Jugoslávie poměrně solidní infrastrukturu včetně dálnic. Velkou část příjmů ekonomiky tvoří peníze Makedonců pracujících už od dob Jugoslávie v zahraničí, především v Německu a Rakousku.