Co se dá říci o připravenosti digitalizace Česka po roce covidové krize?
Přesun do online prostoru se dotknul strašné řady oblastí. Od společenského života až po práci. A v různých oblastech jsme ukázali různou míru připravenosti. Ukázalo se, že nejde jen říci, že mladí lidé a děti jsou s touto technikou už sžití. Ale, že také záleží na tom, jaké rodinné zázemí tyto děti a mladí lidé mají. To jsme viděli například v oblasti školství, kdy některé rodiny měly problém se připojit k onlinovému vyučování. Proto, že nemají dostatečné vybavení, nebo dostatečně výkonné připojení k internetu. Takže v některých oblastech jsme to zvládli lépe, v jiných hůře.

A jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi EU?
Podle objektivních kritérií, například podle indexu digitální ekonomiky a společnosti, jsme někde mírně pod průměrem Evropské unie na 17. místě. Hodně pod průměrem jsme však v kvalitě připojení internetu a také v digitálních veřejných službách. Tam hodně pokulháváme.

Co bylo podle vás pro lidi během toho roku nejtěžší?
Byl to právě pro sociálně slabé rodiny onen přechod na online vzdělávání, které pak ještě více rozevřelo sociální nůžky. Proto jsme jako Piráti rozjeli sbírku počítačů pro děti, protože to vnímáme jako velmi důležité téma.

Během pandemie se velmi rozšířila práce z domova. Někteří zaměstnavatelé mají tendenci své zaměstnance kontrolovat a sledovat i v jejich domácím prostředí. Je to namístě?
Spolupráce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být založena na nějaké formě důvěry. Určitě bych varoval před tím, že zaměstnanci měli mít doma kameru, kterou by je zaměstnavatel sledoval, zda stále pracují.

A neměl by se zaměstnavatel dělit se zaměstnancem o náklady na home office, třeba na platbách za elektřinu?
To by měl řešit pracovní trh. Pokud má zaměstnanec pocit, že jejich práce by měla být ohodnocena lépe, i proto, že s ní mají vyšší náklady, může to vyřešit prací pro jiného zaměstnavatele.

Důležitější mi přijde, aby byl i v home office oddělen čas práce a odpočinku. Proto se ostatně Evropský parlament nedávno zabýval „právem na odpojení“.

Café Evropa v DeníkuCafé Evropa v DeníkuZdroj: DeníkCafé Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy s debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.