Asi nejen mně není jasné, čeho chtěl Hamás svým obludným teroristickým útokem na Izrael a izraelské civilisty dosáhnout. Poměr sil je přece jasný a ve válce s Izraelem nemá Hamás šanci zvítězit.
Jedná se o klasický asymetrický konflikt, kdy na jedné straně je výrazně silnější stát, v tomto případě Izrael s jednou z nejvýkonnějších armád světa. A pak je tu Hamás, který sice může být odhodlaný, ale technologicky za druhou stranou výrazně zaostává. V těchto asymetrických konfliktech jde slabší straně o to zasadit té druhé co největší úder. I když ví, že tu druhou stranu nemůže zničit. Ale může ji vnitřně a na určitou dobu oslabit. Hamás použil teroristické metody a nejvíce se to dotklo izraelských civilistů.

Gaza čelí izraelskému bombardování od chvíle, kdy teroristé z palestinského hnutí Hamás na židovský stát zaútočili
ČERNÁ A BÍLÁ: Má Izrael právo na odvetu, i když přijdou o život nevinní lidé?

Pořád mi ale uniká cíl. Ano, jsou tam na izraelské straně tisíce mrtvých, ale po izraelských odvetných útocích je v Gaze těch mrtvých výrazně víc a Hamás bude touto odvetnou akcí nejspíše zničen. Takže jaký to má celé smysl?
Hamás s tím počítá a chová se bezohledně nejen ke svému nepříteli. Hamás se definuje i jako hnutí odporu. Viděli jsme tu dohody Izraele s různými arabskými státy, na spadnutí byla jednání se Saúdskou Arábií a uzavření dohody mezi Izraelem a touto zemí. Hamás chtěl svým krokem mimo jiné zabránit odříznutí Palestinců ze strany arabských zemí. A to se mu viditelně podařilo.

Třicet dní války mezi Izraelem a Hamásem ve fotografiích:

Máme tady tvrdou izraelskou odvetu. Do jakého počtu obětí mezi palestinskými civilisty jde o odvetu legitimní a dokdy bychom ji měli podporovat?
Jsou to dnes už i Američané, hlavní spojenci Izraele, kteří vyzývají k nějakému humanitárnímu příměří. Izraelská odveta je skutečně enormně tvrdá. Je to dlouhodobá izraelská strategie. Neukazuje se ale jako příliš úspěšná. Objektivní posouzení legitimnosti závisí na mezinárodních právnících.

Jak se ke konfliktu staví a jak by se měla postavit Evropská unie? Do jaké míry by měla plně stát za Izraelem?
EU se dlouhodobě snaží svůj postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu vyvažovat. Někteří komentátoři Unii označují za propalestinskou. Já to takto zjednodušeně nevidím.

Ale jsou státy EU, které jsou dlouhodobě jakoby více na straně Palestinců?
Ano, to je pravda. Irsko nebo Španělsko tradičně podporují palestinský postoj. Ale politika Evropské unie by měla podle mě usilovat o to, aby v tomto konfliktu zastávala vyvážené stanovisko.

Útoky Izraele na radikály v Pásmu Gazy pokračují
Třicet dní války mezi Izraelem a Hamásem: Jaké má dopady, co může následovat

Jsou zde obavy z toho, že by izraelská protiteroristická operace v Gaze mohla přerůst ve velkou válku, v celoregionální či ještě větší konflikt. Je to stále reálné?
Ta možnost tady je a je reálnější víc než dřív. Potyčky probíhají i na severní hranici Izraele. Státy jako Írán nebo Sýrie mohou mít za jistých podmínek zájem na eskalaci konfliktu. Zatím se to ale nezdá. Zároveň je třeba zopakovat, že situace je nebezpečnější než dřív.

Pokud budeme optimisté a budeme doufat, že to v nic takového nepřeroste, jaké je trvalé řešení situace mezi Izraelem a Palestinci? Je to dvoustátní řešení, tedy konečně vytvoření palestinského státu a předání Pásma Gazy pod správu palestinské vlády?
To je otázka za milion. Nikdo to v současnosti neví a jasno v tom nemají ani sami Izraelci. Dvoustátní řešení je koncept z 90. let. Ukazuje se ale, že nefunguje.

Jak by se k Izraeli mělo chovat Česko? Celý rozhovor najdete ve videopodcastu Evropa pro Čechy:

Zdroj: Deník/Luboš Palata