Na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku zazněl necelé dva týdny po smrti Alexeje Navalného projev jeho ženy Juliji. Jaký jste z něj měla dojem?
Zaskočilo mě, že řekla, že v Rusku jsou miliony lidí, které věří v demokracii a ve změnu režimu. Pak jsme si asi všichni uvědomili, že jestliže třicet procent lidí nevolí Putina nebo i v průzkumech nejsou pro Putina, opravdu to jsou miliony Rusů. Jenom nejsou asi tolik slyšet. A myslím si, že k nim Julija Navalná mluví. My zvenčí Rusko nezměníme. Rusko musí sebrat své vlastní síly a tu změnu provést. Julija Navalná se o tu změnu bude snažit, to bylo z projevu jasné.

Jak by se měl Evropský parlament podle vás k nynějšímu dění v Rusku a smrti Navalného postavit?
Za mě tou nejlepší odpovědí je, když budeme podporovat Ukrajinu v jejím odporu proti Rusku. Je potřeba, aby Rusko v Ukrajině nezvítězilo. Setkání lídrů Evropské unie, odvážný projev Emmanuela Macrona i záměry našeho premiéra - to jsou dobré odpovědi na násilí a teror, který Putin vede.

Vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném Julija Navalná vystoupila ve středu 28. února s projevem před Evropským parlamentem.
Manželka Alexeje Navalného Julija v europarlamentu: Putin je krvavý zločinec

Aktuálním tématem posledního zasedání ve Štrasburku bylo kromě situace v Rusku a na Ukrajině také zemědělství. I nyní se v Bruselu konaly další velké protesty farmářů. Která opatření budete v Evropském parlamentu ohledně zemědělství projednávat do konce funkčního období?
Z legislativy, která nás ještě čeká, je na stole nařízení o dočasné liberalizaci obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Výbor pro zemědělství o tom hlasoval v pondělí na svém mimořádném zasedání. A jsem velmi ráda, že stanovisko zemědělského výboru obsahuje naše pozměňovací návrhy, kterými jsme původní návrh Evropské komise přece jen změnili a řekněme zpřísnili, protože i to bylo součástí požadavků zemědělců.

Jak to zpřísnění bude vypadat?
Zemědělci se obávají dopadu dovozu ze třetích zemí, tedy ze Severní a Jižní Ameriky, i z Ukrajiny. Její produkce není určena pro evropský trh. Primárně má být vyvážena do třetích zemí, ale kvůli ruské agresi a blokádě přístavů se na evropský trh dostaly miliony tun obilí, olejnin a postupně i dalších potravin. Zemědělský výbor navrhl a schválil změnu referenčního období. Porovnání dovozu na evropský trh se nebude týkat doby, kdy se ukrajinské dovozy násobně zvýšily. Komise navrhla roky 2022 a 2023, já osobně jsem byla mezi poslanci, kteří navrhli snížit to na roky 2021 a 2022. A to se také podařilo prosadit.

Demonstrace zemědělců v PrazeDemonstrace zemědělců v PrazeZdroj: Deník/Radek Cihla

Co dalšího se ještě ohledně cel na dovoz ukrajinských zemědělských produktů výboru nelíbilo?
Druhá věc, která nám poslancům, ale také samozřejmě zemědělcům, vadila, bylo, že liberalizace má velké dopady na ceny obilí a potravin. Evropská komise navrhla, aby mezi citlivé produkty, na které se bude vztahovat přísnější režim, bylo zařazeno drůbeží maso, vejce a cukr. Zemědělcům jsme vyšli vstříc a navrhli jsme navíc obilniny a olejniny. Podle našeho návrhu by také měly patřit mezi komodity, které budou sledované a porovnávané právě oproti tomu průměrnému dovozu z let, kdy nebyla liberalizace spuštěna. V případě, že by se dovoz zvedl nad dané průměry, znamenalo by to spuštění celních kvót a opatření.

Co bylo hlavním cílem takového nastavení liberalizace obchodu s Ukrajinou?
Evropská unie i zemědělci uznávají, že Ukrajina potřebuje pomoc. Proto chceme umožnit tranzit, chceme umožnit, aby potraviny i komodity byly z Ukrajiny vyváženy, ale aby na evropském trhu zůstávaly pouze ty, které evropský trh potřebuje, ne ty, které zvyšují nadbytek, to znamená snižují ceny.

Český premiér Petr Fiala.
Blokáda Prahy je akce proruských sil, na zemědělcích se přiživují, řekl Fiala

V čem ještě by mohla Unie vyjít podle vás zemědělcům vstříc, aby protesty po celé Evropě nepokračovaly?
Mezi požadavky zemědělců bylo snížení byrokracie. Já si myslím, že tohle je hlavní důvod, protože si zemědělci opravdu oprávněně stěžují. Nikdo si neumí představit, jak složité podmínky pro přijímání dotací mají. Dokonce vám běžně řeknou, že jim ty peníze nestojí za to trávit tolik času administrativou a neustálými kontrolami. V debatě s Komisí toto pondělí jsem řekla, že kdyby Komise vyhověla našim připomínkám a zrušila některá zbytečná administrativní opatření a podmíněnosti, zemědělci by nemuseli vyjít do ulic.

Kromě zemědělství se dlouhodobě zabýváte také ochranou práv dětí v kontextu migrace. Do Štrasburku jste pozvala na schůzku zmocněnkyni vlády pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Co měla schůzka přinést?
Příští měsíc budeme hlasovat o tzv. migračním balíčku a mě zajímalo, jak vidí paní zmocněnkyně tento návrh z pozice ochrany práv dětí. Chtěla jsem se také vrátit k tomu, jakým způsobem se česká vláda postavila k ochraně dětských uprchlíků, kteří žijí v řeckých uprchlických táborech, a za tím účelem jsem pozvala i zástupce organizace Pomoc dětem na útěku. A pak jsme také hovořili o aktuální situaci, a to je pomoc ukrajinským dětem.

Protestní akce zemědělců Moravskoslezského kraje, 23. ledna 2024, Havířov.
Evropští zemědělci protestují. Obří dotace pro ně ale ruinují EU

Jak může migrační balíček ovlivnit situaci dětských uprchlíků?
Migrační balíček se skládá celkem z pěti návrhů legislativy a musím říct, že z pohledu ochrany dětí a práv uprchlíků k němu paní zmocněnkyně vyjádřila velmi rezervovaný postoj. Osobně si myslím, že u nařízení Eurodac o screeningu osobních údajů můžeme hovořit o pozitivním posunu. Včasná identifikace a situace, kdy by bylo možné sejmout otisky prstů dětem už od šesti let, je velmi žádoucí. Jsem rozhodnuta hlasovat pro.

Zaujal vás rozhovor s Michaelou Šojdrovou. Mnohem více se dozvíte na videu:

Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková

Podcast Deníku „Evropa pro Čechy“ o dění nejen v Evropské unii vysíláme už třetím rokem každou středu ve 12:00. Pořadem vás provází evropský editor Deníku Luboš Palata.