Kliknutím zvětšíteČeská republika a Rakousko teprve před několika dny zrušily měsíce trvající kontroly na hranicích se Slovenskem. Důvodem nebylo to, že by se podzimní vlnu migrační krize, kterou u nás způsobilo Maďarské pouštění nelegálních migrantů dál do Evropy, podařilo zvládnout. Důvodem bylo pouze chladné zimní počasí, díky kterému se balkánská trasa ze Srbska přes Maďarsko a Slovensko dál na západ Unie stala pro běžence prakticky neschůdnou.
„Hlavním zdrojem nelegální migrace bylo v minulém roce jednoznačně Srbsko. Kvůli jeho bezvízovému styku s mnoha státy třetího světa se stalo novou branou migrace do Evropské unie,“ uvedl vysoce postavený úředník jednoho z visegrádských států. „Srbsko, které o sobě tvrdí, že je nejlépe připravenou zemí na vstup do Unie, s tím musí něco dělat. Tedy pokud chce být se svými ambicemi k vstupu bráno vážně,“ dodal úředník mimo záznam.
Druhým důvodem, proč se kvůli zvyšujícímu se migračnímu tlaku zase zavírají zelené hranice mezi zeměmi Schengenu, je neexistence dohody o vzájemné solidaritě mezi členskými státy. V Evropské radě přitom už leží třetí rok návrh Evropské komise s názvem Migrační pakt, který měl tento problém vyřešit.
„Vytvořili jsme složitý vnitřní trh, společnou měnu a bezprecedentní plán obnovy pro oživení našich ekonomik. Nyní nastal čas zabývat se problémem společného řízení migrace, a to s náležitou rovnováhou mezi solidaritou a odpovědností,“ prohlásila už v září roku 2020 při představování plánu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Bez základní shody
Jenže uteklo dva a půl roku a z Migračního paktu se vlastně nepřijalo nic podstatného. „Na reformě migrace není základní shoda, a to především v opatřeních uvnitř Unie,“ uvádí diplomatický zdroj zasvěcený do přípravy summitu. „Nikdo nepůjde do jednání o tématu, na kterém není základní shoda. Nejde přitom o nějaký jednotlivý stát, ale o skupinu asi patnácti zemí, které se staví proti čemukoli, co by připomínalo přerozdělování uprchlíků podle kvót,“ popsal zdroj.
Švédsko, které nyní předsedá Evropské unii, proto migraci upozadilo, jak jen se dalo. V návrhu závěrů summitu, které mají několik stránek, je migraci, jež přitom měla být původně hlavním tématem summitu, věnováno pouhých několik řádek. Mezi pár bodů, na kterých se státy Unie shodnou, patří co největší posílení ochrany vnější hranice, tlak na země původu migrantů, aby je přijímaly zpět, a lepší registrace těch, kteří do Unie vstoupí. Novinkou, proti které nikdo nic nemá, je také ulehčení legální migrace, ať už za sezonní prací a studiem, nebo přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Rozšíření Schengenu?
Dohoda se nerýsuje ani v té části Migračního paktu, která navrhuje solidaritu mezi členskými státy při starosti o žadatele o azyl. To příliš připomíná kvóty a proti tomu panuje značný odpor, a to třena i ze strany České republiky. To jednu z cest ke zlepšení situace vidí v rozšíření Schengenu. Pro Deník to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
„Česká republika obecně klade velký důraz na ochranu vnější hranice. Musíme se zabývat všemi migračními trasami,“ uvedl ministr. „Zastáváme také názor, že efektivní by v tomto případě mohlo být i rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko,“ dodal Bek.
Státy jako Řecko či Itálie ale volají po solidaritě a rozdělování starosti o běžence žádající o azyl. Času přitom není nazbyt. Už loni zaznamenala Unie více než milion žadatelů o azyl, o padesát procent více než loni. Především situace Syřanů v Turecku se stále zhoršuje,a proto míří do Evropy. Roste také migrace z Afriky. Zavřené hranice v Schengenu se opět mohou vrátit už letos.A dohoda o migraci se pak bude těžce rodit pod tlakem.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
